V tom roce, kdy jsme v létě s otcem navštívili jeho sestru a bratra v Mežhorjii ( za Československa Volové) se uskutečnila jedna významná událost. Jeden starší spolužák ze školy na „Štrosmajráku“ nás několik shromáždil na nádraží Praha Bubny, odkud odjížděli transporty židů do Terezína. Vypadalo to tam pochopitelně jinak než teď. Bylo to místo pro hry jak stvořené a často jsme tam chodili. Tentokrát to bylo jiné. Založili jsme odbojovou organizaci a přísahali věrnost maršálu Pattonovi a americké armádě v boji proti Sovětskému svazu až do jeho porážky. Samozřejmě, že to někdo vykecal a tak přišlo na tresty. Nebyl jsem přijat do Pionýra, zhoršená známka s chování a takové podobné trestíky jak se patří pro takové malé šílence. Velitel se jmenoval Tůma. Nic zvláštního, až na to, že v té době jsme měli ve škole zábavu mluvit bez samohlásek a zkuste si říci Tůma bez samohlásek a máte Tm, tedy TM. Tomáš Masaryk. A ještě když se zkombinuje podobně Masaryk GaRick Tomáš, tak z toho vyjde MGRT a to je ruský Mogorita neboli ne rusky Mohorita.(Původ má toto příjmení ve žídovském jméně Meyer a o tom více později).  Stejně tak jako když se podíváte na jméno komisaře MaiGReTa postavu z knížek Georgese Simenona, belgického spisovatele. To by nestačilo. Ale jméno Maigrat se ve Francii( kde komisař MaiGreT působil) objevuje ale asi tak jako Mohorita v Československu. A můj otec byl taky odjinud než jeho autor i když mluvil stejnou řečí. A za další kdo chce porozumět celé té akci organizované US Army spolu s Československou armádou a bílými ruskými vojáky musí se podívat na životopis spisovatele Georgese Simenona.

A jeho rodná země hraje v příběhu taky svoji roli včetně její kolonie Konga. Kde byl poradcem jak  El Che a  otcův organizátor útěku gen.Bunzák. A generál Arnaldo Ochoa Sanchez, kterého dal Fidel popravit po pravděpodobném prásknutí Rudými z STB a KGB za spolupráci se CIA. A dokonce to zorganizovali tak, že jeho poprava se odehrála v době kdy jsem na Kubu podruhé přijel v červenci 1989. V Havaně v kasárnách Baracoa. Jeden kubánský kolega šel na jedné akci za Castrem jestli se mnou nechce mluvit. On se na mne podíval přesně stejně jak si mě prohlíželi tady soudruzi s politbyraA rok před tím jsem v  Baracoa byl já – je to přístav v provincii Guantanámo.

To byla jakoby dětská hra samozřejmě zorganizovaná, kým, ale to nevím a ani to není podstatné. Byl to ale zčátek, ale začátek toho co se mělo dít potom. V té době jsem neměl potuchy o tom proč byl vysazen výsadek mého otce pod vedením kpt. Niščimenka – Bělavského a npor. Tkače – Dimy. Dima v hebrejštině znamená stejný,podobný nebo otisk .Je to zkratka jména Dimitrij – tak se jmenoval můj děda otec mého otce . A z Británie byl vysazen do Protektorátu ve výsadku pod velením kpt. Otiska – předválečného důstojníka Čs. armády. Skupina se jmenovala Wolfram. A otcova ARAP. Sešli se spolu v lesích v Beskydech „náhodou“ .Ve stejných uniformách. Můj otec v té době ppor. Čs. armády s falešnými doklady doklady na jméno Emil Hazucha a četař Janečka, kteří spolu se čtyřmi ruskými vojáky a vojačkami a vojákem Polské armády Antekem přiletěli z východu. Tak se začal připravovat konec Sovětského svazu ,asi jako jedna z mnoha variant. To jsou jiní ,kteří by měli říci z kolika a jak to bylo….Z toho co píši je jasné, že generál Moravec předváděl práci o které dosud nikdo nemá ani potuchy. Nepsal o nich ani ve svých  skoro nic neříkajících pamětech a je i jasné proč skončil po emigraci v Pentagonu. Válka s totalitou pokračovala. Tentokrát se Sovětským svazem.

O tom slovu Dima trochu konkrétně, aby nevznikl dojem, že překombinovávám. Dima tedy podobný se dá přečíst i pozpátku jako Amid. To je v hebrejštině „vždy“. Použiju li model  pro obrácené hebrejské čtení bez samohlásek vyjde mi AZ D. Armádní zpravodajství a pozor 4 – čtvrté písmeno v latince. Latinskými IV. Když to napíši malými tak vznikne Iv a obráceně vl. Je to Vladimír Lenin. Tedy revoluce. Ne Lenin komunista ale revoluce. Proto El Che a já a proto, mě spolužačka po návratu jejícho otce z Montrealu – MNTRL ( kombinace ruštiny a angličtiny MHRTL) ze světové výstavy v 1966, kde měla úspěch Laterna Magica ( a L jako poslední a M jako první napíše li se Mohorita Vasil  a iniciály mojí matky Ludmila Mohoritová), tedy kouzelné světlo, okouzlila džínami které jí  otec – profesionální bavič přivezl a měli značku LEE. A zase bych si to nedovolil tvrdit , kdyby mě na OV SSM Prah 2, kde jsem v roce 1972 pracoval nevítal předseda TůMa a po jeho odchodu tam byl zastupující pionýr TůMa. Za družební Rajon v Moskvě nám přidělili – nevím kdo – Leningradský Rajon – což je v hebrejštině nápad. Leningradský, nebo chcete li Petrohradský nápad – revoluce Vladimíra Lenina. A už vůbec bych si to nedovolil napsat, kdyby mi v době kdy jsem pracoval na Praze 2 netelefonoval předseda Prahy jestli nechci jinam a já mu před mnoha lidmi sdělil, že ne, že budu se studenty, protože tam bylo a asi je dodnes spousta fakult University Karlovy a ČVUT , protože jenom studenti mohou udělat revoluci změnu, režimu, konec SSSR náš slib z nádraží Bubny. A na závěr . Seděl jsem s otcovým spolubojovníkem Karlem Karasem v hospodě U kalicha. On přijel do Prahy řešit něco s Evženem Erbanem tehdy předsedou České národní rady. Pili jsme pivo a já najednou nevěřil svým vlastním očím. Vedle u stolu seděl maršál Žukov a dával si taky Plzeň. Až cestou domů mi došlo, že to nebyl maršál Žukov, ale herec ,který ho hrál ve filmu Osvobození se jménem Michail Uljanov – tedy zase Lenin.

Je i zřejmé proč asi někteří příslušníci československé armády odcházeli před nebo i v průběhu okupace do zahraničí do zahraničí. To já celé neumím posoudit. To by spíše měli udělat historici, ale je pravda že odchod skupiny mého otce do SSSR v říjnu 1939 organizoval předválečný voják Čs. armády Stepan Bunzák. A kpt. Otisk byl také předválečný voják. A spolu se Stepanem Bunzákem později generálem prožil v různých intervalech můj otec, ale i já celý svůj život až do pádu SSSR. Namítnete to nemuselo vyjít!  Otec byl v Gulagu, v bitvách seskakoval padákem do týlu neřítele. To nevím, jak to vyšlo, ale vím ,že když Československá armáda po příchodu na Podkarpatsku Rus tehdy ještě Československo rekrutovala do armády své občany bylo mezi nimi několik Vasilů Mohoritů. Jeden dokonce také s otcem Dimitrijem tak jako můj otec. Mám  kopie jejich evidenčních listů, které jsou veřejně k mání. Z Podkarpatské Rusy byl i pozdější generálplukovník Vasil Valo, 1 náměstek ministra obrany, předcasně zesnulý jako řada dalších kteří mne podle mého názoru měli dovést právě k tomu konci naplnění dětského slibu. Vasil Valo byl můj kmotr jak říkával otec. A podobně jako generál Hladík, Antonín Himl , Lubomír Procházka, Oldřich Švestka, Jindřich Poledník ,Josef Ondrovčák a Evžen Erban stáli v různých etapách mého života někde v blízkosti….A většina z nich zesnula předčasně.