Tuto část začnu zopakováním toho, proč se stala jedním z vodítek v Operaci Benjamin naše příjmení a jméno. Jméno i příjmení zcela určitě proto, že je použitelné ve všech možných variantách – anagramech velkého množství jmen křestních, jmen vlastních, pojmenování míst – obcí, řek, hor a pohoří. A to skutečně kolem celého světa. Jak napsal Jules Verne ( I.V. iniciály) “ Cesta kolem světa za 80 dní“. Hlavní postavou je Fogg. Phileas Fogg. FOG a HAR je mlha – anglicky. Rusky TUMAN. španělsky NIEBLA a hebrejsky ARPAL (vyslov ORPAL).  Proto vy, kteří čtete pozorně vše, tady na mém webu víte, že Mohorita je Megrit a to je Madrid, je to i Macguire a to je skotské jméno, a že je to anagram Margarita a Martha a Mogorit v ruštině a Mohorit je i v rumunštině, znamená to temný, a v Polsku se objevující v historii voják Mohorit (je vyobrazen ve Varšavské galerii s jedním z polských králů) příjmení. A je to i Magyar. Česky Maďar. Protože za Druhé světové války bylo toto území Maďarsko, Hungary, Vengríja,  Jméno už aktéra, mého otce a mě, je původem z CR. Carpathian Ruthenia. Což jak už víte je i Podkarpatská Rus, ale i CR – Czechoslovak Republik, ale i iniciály Churchill – Roosvelt. A je to jméno mající svoji podobu i ve jménech Meyr, Meyer, Maier, Mayer, Megrit, Magyar, Miller, Müller, tedy i česky Mlynář. A v dalších příjmeních odvozených od Müller – ve španělské výslovnosti, jako jsou v mém příběhu vzpomínaná příjmení mých přítelkyň z mládí. Machar ( ová ) a Mizer ( ová ). Ale jméno Meier – Meyer – Mayer – Müller, je v Německu jméno, které je nejfrekventovanější. A určitě je frekventované  i v USA – protože tam také němečtí Mayerové odcházeli. Ale také proto, že je to i křestní jméno. Nejenom příjmení. Jako například jeden ze tří bratrů Lehman (vyslovuj anglicky Leeman) Meier. Žili, po emigraci z Bavorska, ve státě Alabama (L.B.M.) v USA a ve městě Montgomery. (Bernard Law Montgomery L.B.M.). V tomto příspěvku vám i ukážu, jak Dvojka pracovala – konspirativně i přes to, že jsme byli 6 let okupování nacistickou mocí a pak museli žít 40 let v komunistické totalitě. O těch, kteří to dělali se nikde nedočtete. Ti jen svojí prací – třeba jenom někdy jedním, dvěma úředními úkony pomohli celé Operaci Benjamin, jejím zcela anonymním organizátorům. Pomohli tak jejímu cíli. Ukončit v roce 1991 SSSR a světový komunismu. Jako systém.

Dnes popíšu souvislost mezi třemi Mayery – jako ukazateli, ne osobně, v Operaci Benjamin. První je Thomayer. Druhý je Strossmayer a třetí je Kirchmayer. Samo to, že jsou ne “ čistí “ Mayer ale jeden je Tho – , druhý Stross – a třetí Kirch -, muselo odvádět pozornost. Byli i různých národnosti i to jak se k nám, na mapu Prahy, na tři významná místa dostali, a to kdy a proč. Ale jedno vím zcela jistě. Nic z toho nebyla náhoda.

Udělám li z jejich jmen – příjmení, iniciály vyjde mi TSK. A to je TaSK. TASK – anglicky. Přeloženo do češtiny ÚKOL. Rusky Zadača, Mšima hebrejsky a španělsky la Tarea. Německy Aufgabe. Auf GB. Vzhůru a rusky Gavel Baclav. Havel Václav.

MAYER POPRVÉ –

Thomayer se narodil v Trhanově na Chodsku. Studoval gymnázium v Klatovech. Tam byl jeho spolužákem Emil Frída. Později známý jako Jaroslav Vrchlický.

Zastávka první. Trhanov je název, který zapadá do celého velkého množství názvů v mém příběhu – tre, Trojačky, Turzovka, Turrón, Toro, Tor, Thor, Three, Tree, Trója atd. Jeden z posledních výsadků z území ovládaném sovětskou armádou už v roce 1944/45 byl výsadek Kozina – to je i Chod i kůže – O.R. Výsadku velel Vasil Kiš. Výsadek byl vysazen na Lounsku, Žatecku – kde žil a sloužil manžel sestry mojí matky, Aleny, Antonín Baranikov.

Zastávka druhá. Spolužákem Thomayera byl Emil Frída. Mým spolužákem ve třídě, na Strossmayerově náměstí byl Ivan Fríd. Jeho maminka byla jedna z přeživších holocaust a jmenovala se v – uvádím její jméno v mužské podobě, Emil Fríd. Můj otec měl falešné dokumenty z Moskvy na jméno Emil Hazucha. A pak tu musím vzpomenout ještě Emil Mayer, v Dachau, koncentračním táboře u Mnichova, Bavorsko, vězněném, celkem třikrát od nástupu Hitlera k moci v roce 1933. Byl vedoucím komunistickým představitelem v Mnichově a byl v roce 1933 uvězněn. Pak propuštěn a pak zase uvězněn a zase propuštěn. Naposledy byl uvězněn v roce 1945, ale válku přežil. Dalším Emilem (F) v koncentračním táboře byl malíř Emil Filla. Byl Cubista – ne Kubánec, ani Jakub, Jakov, James, Santiago atd. Ten byl vězněn také v Dachau jako Emil Mayer. Později ale v koncentračním táboře Buchenwald u Linze ( Austria ). A další Emil bude v další části dnešního příspěvku. Nezapomeňte na Robota Emila v hlavní roli – Šašek.

Emil Frída psal jako Jaroslav Vrchlický. Za prvé, výsadkáři ví co je vrchlík. Za druhé, moji dva bývalí nevlastní bratři žili po ukončení učiliště v Novém Meste nad Váhom (proto byli Novomesští ) a nástupu do služby k útvaru v Litoměřicích v bytě v ulici Eliášova. Jméno ulice po nacisty popraveném předsedovi vlády generálu Eliášovi. Odtud se přestěhovali na nově vybudované, litoměřické, sídliště Kocanda. Do ulice Vrchlického.

Manželka bratra mojí matky, Karla Gebelt ( The Havel) se jmenovala Aurélie. A byla z Fridnava. Nevím, jestli z Fridnava v Havlíčkově Brodě (Havlíček – Havel – Gebelt ) nebo z Fridnava část obce Habry (Habry také Havel) v okrese Havlíčkův Brod.  Byla Němka, takže spíše předpokládám, že to byla ta Fridnava z H.B. ( Havel Václav – v naší latinko-azbuko řeči).

Zastávka třetí. Sám Thomayer psal a používal pseudonym, který je fonetickým anagramem jeho příjmení. R.E.Jamot. To byl přímo návod k tomu všemu, co zde na webu popisuji. Anagram a ještě fonetický. Vidíte, jak se Y změnilo v J. Tedy i I je J. Ale J je zase C anebo G, a to je třeba i H a  a to není nic, protože třeba ve španělštině se nevyslovuje…Takže Španěl, například vysloví psané Husák – Usák. A moje příjmení vyslovovali latinoamerikánci v Moskvě, ve škole jako Morita.

Byl celý život starý mládenec. Rusky cholostoj. Nechci si hrát na jazykozpytce, ale české chlastat je určitě z tohoto slova. To vůbec nenarážím na Thomayera. Nevím, jaký život vedl a nikde jsem to nehledal. Pro mě to totiž není podstatné. Pro takovou operaci, jakou Operace Benjamin byla,  jsou podstatné jenom názvy a názvy a jména a události. Ne osobní život “ směrovek „.

Zastávka čtvrtá. Přehnaný byl jeho vztah k Šumavě. Tato jeho záliba ukazuje na místo v Čechách. A jeho vztah podnítil Aloise Jiráska – byli přátelé – k sepsání Psohlavců. A to nás zase odkazuje na Jiráskovo dílo a místo kde žil – Litomyšl. LT a anagram Wasil. Byl jsem tam na vojně. V Litoměřicích – L.T. A kraj Hradec Králové a místa která jsou po něm pojmenována v Praze. Jiráskovo náměstí na Dvojce a Jiráskův most z Dvojky na Pětku. I křestní jméno Alois – , česky Ludvík. Jako Svoboda. Alois Jirásek je ale také, slavná hra Lucerna. LUCERNA. Její premiéra byla v Národním divadle v Praze 17. LISTOPADU roku 1905. Moje matka měla jednu fotografii z lesního divadla v Horních Počaplech. Za Okupace v tomto lesním divadle hráli ochotníci Lucernu. Hrál tam s nimi i manžel matky v té době policejní pyrotechnik pražského policejního ředitelství v Bartolomějské ulici, (rotmistr dělostřelectva československé armády) Bohumil Florián. Matka ji uchovával jako jednu za mála památek na svého manžela, který tragicky zahynul, při plnění povinností dne 10.května 1945 v Hradištku u Prahy.

Wikipedia uvádí, jak měl nepěkný vztah k obyvatelům středních Čech. Vzpomínám, jak mi jeho teorii popsanou na Wikipedii, jednou vyprávěl, v lehce žertovné podobě můj přítel MUDr. Miroslav Munclinger. Komplet, tak jak ji můžete vidět a číst na české Wikipedii. Neřekl mi ale tehdy, že jde o teorii Thomayera. Říkal to tak, jako za sebe.

Zastávka pátá a zcela rozhodující. Proč se jmenuje tato nemocnice, jak se jmenuje??? Thomayerova nemocnice, Krč. Původně totiž byl tento areál vybudován a slavnostně otevřen v roce 1928, k 10. výročí republiky, jako Masarykovi domovy. Připomínám Masarykovi – Wasilkovi – anagram. Vasilkovi domovy mohlo být ledacos. Kde otec sloužil, a tedy i žil v době před přejmenováním nemocnice? Druhé oddělení Hlavního štábu Československé armády v roce 1945, a potom Benešov, Frýdek Místek, Jindřichův Hradec a Praha – 80.pluk Pražského povstání, a pak V.S. ( Vnitřní Stráž) a pak ještě S.V. ( Silniční Vojsko) ? V roce přejmenování nemocnice z Masarykovi domovy na Thomayerova nemocnice, v roce 1954, přešel ze služeb Ministerstva Obrany do služeb Ministerstva Vnitra. Do Vnitřní Stráže. Ale zpět k tématu.

V roce 1954 byla ustavena zvláštní komise, která měla rozhodnout po kom bude nemocniční areál pojmenován. Tedy v tak zvaných „padesátých letech “ vlády diktatury proletariátu. Na Wikipedii uvádí, že nebyla pojmenována po MUDr. Ivan Hálek, který byl velkým zastáncem Židů a byl levicově orientovaný antifašista. A syn Vítězslava Hálka, spisovatele. Ale po Thomayerovi. Vy, kteří čtete můj web a víte co byla Operace Benjamin tak víte proč. A proč byla ve hře tato jména. Takže proč Thomayer je zcela jasné. A pozorně se dívejte na jména Ivan Hálek a Vítězslav Hálek. To je přece I.H. a V.H. Ivan Havel a Václav Havel. A když k tomu připočteme kapli svatého Václava, která je v areálu nemocnice, tak je jasné, že jde o Operaci Benjamin. A také iniciály jmen I a V Jsou přece jak Václav a Ivan tak i Vasil a  Ivan tak i  Vasile a Ion.  A Vítězslav je anagram vítěz a Vasil. Kromě toho, aby to bylo úplně jasné, bylo z celého ročníku (cca 90 lidí) na Vysoké škole politické ve Vokovicích v letech 1978 až 1982, nás z Prahy, celkem asi devět. Jeden jsem byl já, další byla Vostrovská, jako Nikolaj Ostrovský, další byl právě jmenovec Hálků,  Hálek, a další dva byli Havlíček a Havel. Příjmením pochopitelně.

Zastávka šestá. Thomayerova nemocnice je kromě toho v místě zvaném Krč. Kerch, Kirch ( Kirchmayer ) Jako Kerč v SSSR. Kerčský polostrov na Krymu. Kde se odehrávala významná bitva ve Druhé světově válce. Anglicky Kerch. A také určitě proto, že v centru Kerch – Kerč stojí hora Mount Mithiridat. Anagram Mohorita dot – tečka. A tak se také stalo. Možná, že si i vzpomenete, jak jsem popisoval někde v úvodních příspěvcích tady na webu, jak si mě zavolal tajemník ÚV KSČ a vlastně můj předchůdce ve svazáckých funkcích Jindřich Poledník a ptal se mi, jestli bych neuvolnil místo v předsednictvu České národní rady, Zdenku Krčovi. Bylo to asi v 1986/87. Krč se jmenoval a byl místopředseda české vlády. Z funkce musel ze zdravotních důvodů odejít. Naše jednání trvalo pět minut. Protože se mi na to ptal Poledník (Polák) a Jindřich k tomu (můj otec optoval po válce a jeho příslušnou obcí se místo Volové na C.R. stal Jindřichův Hradec, kudy prochází Poledník) trvalo mi rozhodnutí asi jen od toho kdy začal, do toho, kdy se svým požadavkem skončil. A rezignoval jsem, aby mohl být Krč zvolen.

MAYER PO DRUHÉ –

Strossmayer Josip Juraj. Mayer a ještě k tomu Stross, jak jsem popisoval jinde Karel Štros byl soused, přes zeď s domem babičky (Hahn) a dědy Gebelt, v Horních Počaplech. Kde se narodila moje matka, její bratr Karel a její sestra Alena. A k nim se přiženil Mayer (můj otec). Na jedné straně zdi byl Štros a na druhé Meyer.

Biskup Stroosmayer byl Josip Juraj, což jak už víte, je J.J.- zády k sobě Kotva. Jako Marine ale i jako Palác Kotva, v Revoluční 3, Praha 1, Generální ředitelství vojenských staveb. Můj první zaměstnavatel.

Strossmayer se narodil v Osijek, Slavonie ( O.S. Strategické Operace) a zemřel v v Dakovo (jako Dák – Dacia – území Romanie.) byl to chorvatský vlastenec, teolog, učitel a národopisec. A působil jako biskup Bosensko-srijemský ve východním Chorvatsku, právě v Dakovo. Jeho praděd byl z Rakouska. Oženil se v Osijeku s Chorvatkou. Sám Strossmayer studoval gymnasium, poté absolvoval dvouletý teologický kurz v Ovakově. Pak studoval teologii v Pešti ( Budapest, Maďarsko – Uhry). V roce 1838 byl vysvěcen a dva roky strávil v Petrovaradinu (bratr mého otce byl Petr,, Petrovaradin je Petro va rodina) jako vikář. V roce 1840 (v roce 1940 otcův bratr Petr padl ve válce v maďarské armádě.) odešel studovat do AUGUSTINEA ve Vídni a v roce 1842 se stal doktorem. A pak strávil ještě dva roky v Augustineu jako kaplan. Přátelil se v té době s Františkem Palackým. Nositelem důležitého jména v mém příběhu. A také s Janem Kollárem. „Slávy dcera“. Vasil anagram.“ Daughter of Sláva“. V angličtině. V roce 1867 založil ve městě Zagreb (anagram Vasil – Bazil) Akademii. Zagreb považoval za centrum Jugo-Slávie. (anagram Vasile). A podporoval vznik národních chorvatských institucí. V roce 1874, tamtéž v Zagreb, založil Universitu. Podporoval Matici Illyrskou ( M.I. Military Inteligence), která sloužila k vydávání chorvatských knih. Ve svém sídelním městě vybudoval katedrálu Cyrila a Metoděje. a založil kněžský seminář jehož heslem bylo “ Osvětou ku Svobodě“ ( O.S.). Cyril je rusky Kiril – tedy Krl a tedy i Karel.

Strossmayer byl významným činovníkem církve, biskupem v Dakovo. Zúčastnil se Prvního vatikánského koncilu a významně zasáhl do diskusí. Podporoval Bedřicha (Fridrich – Fredy) Schwarzenberga a Othmara Rauschera. (Otmar Reidl – Operace Benjamin). Současně byl i politickým činitelem. Byl jeden z vůdců Národní strany, kterou dokonce v letech 1860 až 1873 řídil. Byl členem rakouské Říšské rady ve Vídni. Prosazoval tzv. Austroslavismus. Ten nebyl ve Vídni ani v Pešti vítán. Mnoho jeho žáků muselo proto emigrovat. Našli útočiště i v Praze. Tomáš Masaryk byl jejich patronem. Praha mu v roce 1888 udělila občanství a v roce 1925 po něm pojmenovala významné – do té doby Bubenské náměstí. Spojnici Antonínské a Belcrediho/Obránců míru, nyní Milady Horákové a ulici Bělského. Nyní Dukelských hrdinů.

Zastávka první. Náměstí na kterém stojí škola, kterou navštěvovali moji dva bývalí nevlastní bratři, moje sestra i já i moje děti. Naproti které stojí dům číslo 10 (X) na kterém je nápis V.H. Václav z Hájku to znamená. (I Václav Havel). A bydlel v něm plukovník Tichý, otec mé spolužačky Eva Tichá. A v přízemí je samoobsluha – dodnes., ve které pracoval Tůma starší, velitel naší dětské odbojové organizace z nádraží Bubny, zvaný Lang a vedoucím v té prodejně byl donedávna, jeho bratr Tůma mladší, který měl úplně stejné brýle jako Augustýn Husák. Popsáno i s fotografiemi jinde.

Zastávka druhá. Náměstí se od roku 1961 do 1968, jmenovalo Kopeckého. Po Václavu Kopeckém, také je souvislost již dříve objasněna – s Milošem Kopeckým ( Grimm, jeho matka a stejného příjmení také naše sousedka v Antonína Sochora). A pak bylo zase Strossmayerovo. A je dodnes.

Zastávka třetí. Náměstí bylo pojmenováno po Strossmayerovi ve stejném roce – 1925 – jako byl přejmenován Caricyn na Stalingrad a Adolf Hitler vydal Mein Kampf. A jako je i rok 1922 – rok narození mé matky, rok 1950, rok narození mé manželky Vlasta Svoboda, 1952, rok mého narození a rok 1955, rok narození dcery matčiny sestry Aleny, jménem Alena.

Zastávka čtvrtá. Na Strossmyerově náměstí pracovala celá sedmdesátá a osmdesátá léta moje matka. Se svým šéfem Hájkem. Tento dům byl křížem, od domu číslo 10 s nápisem V.H.

Zastávka pátá. Na Strossmayerově náměstí bylo Maso-Uzeniny ( M.V) kde se učila moje sestra Anna Marie prodavačkou (poté co měla první ročník v Holešovicích v ulici V Hájích – V.H. Václav Havel) Jejími šéfy byl Šalda a Víšek- Vašek. Tak jako vedl v roce 1989 k přísaze prezidenta Vašek-Havel, kancléř Šalda (ještě od Husáka). Se sestrou v tom obchodě pracovala krásná, o mnoho let starší než já, J.Menzl. Ne, ne, není to Jiří Menzl. Byla to Jana Menzlová.

Zastávka šestá. Na Strossmayerově náměstí byla restaurace Domažlická jizba. V domě, který vlastnila rodina mého spolužáka ze třídy, který se jmenoval Plichta. Stejně jako jméno Plichta z případu STB “ Babice “ v padesátých letech. Domažlice leží v Chodsku. Psohlavci. Alois Jirásek. A také Vasil Kiš – výsadek Kozina, na Lounsku a Žatecku.Kde žil a sloužil Antonín Baranikov s rodinou. A kromě toho byly Domažlice v americké zóně osvobozené americkou třetí armádou generála Pattona.

Zastávka sedmá. Pokud se nemýlím žil na náměstí Strossmayera i hudební skladatel Karel Svoboda.

Zastávka osmá. Na náměstí je kostel svatého Antonína. Svatého Antonína z Padovy, také známého jako svatý Antonín z Lisabonu. Antoníny není třeba znova opakovat. Kostel stojí mezi naší školou a domem číslo 10 s nápisem V.H.

MAYER POTŘETÍ – 

A posledním Mayerem v této Mayerovské Trilogii je Kirchmayer.  Za Druhé světové války se jmenovala dnešní Zenklova třída, za totality třída Rudé armády, v Libni, táhnoucí se od Palmovky až k ulici V Holešovičkách právě Kirchmayerova třída. Proč se tak jmenovala? S největší pravděpodobností se jmenovala po Karl Kirchmayer statkáři, poslanci říšské rady v Rakousku Uhersku. Zasedl v ní v roce 1907 za obvod Korutany 07. Byl aktivní agrárník, německý nacionalista v Rakousku Uhersku, a proto se mu asi dostalo v Protektorátu té „cti“, že po něm byla pojmenována jedna pražská třída. Bylo to ale i z jiného důvodu. Bylo to proto, že se jmenoval Karel a ještě k tomu Kirch a ještě k tomu Mayer. A narodil se a nyní velký pozor – v Zweikirchen. Two Chuchies. Dvě Cerkve. Ti co čtou skutečně pozorně, tak ví, že můj otec bojoval u Bílé Cerekve a Rudé Cerekve na Ukrajině v roce 1944.  Tedy Dvakostely. DVA KOSTELY, jako budovy.  Ale znamená to v angličtině  i v němčině i ve španělštině také církve. Dvě církve. Římskokatolickou a Pravoslavnou. Nebo podle bitev, kterých se otec na Ukrajině, zúčastnil, dvě církve Bílou a Rudou. Nenašel jsem potvrzení pro toto svoje tvrzení, že třída se jmenovala právě po tomto Kirchmayerovi. Ale šlo-li o jiného Němce Kirchmayera, tak to určitě k tomuto Kirchmayerovi mělo, Dvojkaře, dovést. To tvrdím na sto procent.

Zweikirchen je dvakrát Kirch. A to je Krč/Kerch, kde je Thomayerova nemocnice a toto místo Kirchmayerova třída.  Zasedl za obvod Korutany a to je s OR a 07. To je Spartanburg a Praha 7, kde Mayerové (Mohority jak říkají Ukrajinci, žili). A kromě toho se narodil v Květnu ( květena Jakeš) a to je i August (Srpen). Narodil se 4. A to je Moravcovou metodou plus dva 6. A to je i devět 9. A to se narodili moji dva, bývalí, nevlastní bratři. A 6.srpna a 9.srpna byly svrženy atomové bomby na japonská města. Ale zpět do Libně.

Významným orientačním bodem, na ní je zkraje Nová Libeňská Synagoga na Palmovce. Dále se třída táhne kolem divadla, za totality S.K.Neumanna, dnes divadlo pod Palmovkou. Za ní je Palác svět, proslavený Bohumilem Hrabalem v Automatu svět. A pak přechází přes Rokytku, prvním betonovým mostem v Čechách, inženýr Antonín Los. Celé to náměstí se jmenuje Václava Holého a sídlil tam starý sekretariát OV KSČ Praha 8. A pak je na pravé straně socha Jana Podlipného a na pravé straně Základní škola s pamětní deskou Jindřiška Nováková. Byla obětí pronásledování po popravě říšského protektora Heydricha. Naproti stojí Libeňský Zámeček a hned vedle je Sokolovna, za totality Meteor Praha. A za ním Libeňské gymnasium.  A naproti Meteoru Praha, vedle školy je budova, ve které sídlil OV SSM Praha 8. A bezprostředně je za budovou za Sokolovnou-Meteorem římskokatolický kostel svatého Vojtěcha ( Adalberta, Ad Albert – doplnit Albert) A pak, už trochu do kopce, hned za jedním blokem domů, těsně před koncem totality bylo nově vybudováno sídlo sekretariátu OV KSČ Praha 8. Původní bylo u Rokytky na dohled od prvního betonového, mostu na náměstí Václava Holého. A pak se táhne třída do kopce. K Bulovce, kde Heydrich zemřel. A kde v jedné navazující ulici na stejné straně jako je Bulovka, bydlel matčin bratr Karel, už s rodinou, než se přestěhovali do Mladé Gardy, k nám do Spartanburgu. A pak jde „Kirchmayerova třída“ pak „Rudé armády“ a dnes „Zenklova třída“ ještě vzhůru a stále vzhůru,  kolem spojení s ulicí V Holešovičkách. A pak vede ještě kousek dál, směrem ke Kobyliskému náměstí kolem Vlachovky.

Zastávka první. Kirchmayerova třída začíná na Palmovce. Skoro na Palmovce začíná i ulice Mezihoří ve které jsem strávil celkem jeden rok v učení automechanikem u Vojenských staveb. A vy už víte, že Mezihoří je Mežgorije. Okresní město v C.R. kde se narodil otec a původně se jmenovalo Volové. Ale víte že mezihoří je i valley – vyslovuj valy. Jako Valy kde sídlil ministr obrany, Martin Dzúr, Miroslav Václavík a Miroslav Vacek. a jako Valy – po našem i Vary, či Vari.

Zastávka druhá je Nová libeňská synagoga. A za ní  je divadlo S.K. Neumann. S a K je X. Tedy Che. Ale je to i sport klub, tedy má to více použití. Ale byl Neumann. Stejně se jmenovala moje třídní učitelka na národní škole, celých pět let- Neumann/ová. Bydlela ve Farského ulici u nás, na Praze 7, Spartanburgu, za rohem, dříve ulice Strossmayera ( je to kousek od náměstí Strossmayera).

Zastávka třetí. A tou je Palác Svět. Se slavným Automat svět Bohumila Hrabala. Bohumila Hrabala jsem pouštěl sednout na Pražském hradě, když jsme čekali v chodbě na zahájení recepce po volbě Václava Havla presidentem. A povídali jsme. A je B.H. – tedy naší řečí V.H. – Václav Havel a také spisovatel. Několikrát jsem v automatu Svět na pivu byl. Na stojáka, jako to bylo tehdy všude v automatech. U Bohumila Hrabala bydlel nějaký čas výtvarník Boudník. Boudník byl také Josef a Marie Boudník, prarodiče mojí manželky Svoboda. Kteří žili v Berouně. (znak medvěd a kostel sv.Jakub)

Zastávka čtvrtá. Na druhé straně je náměstí Václava Holého – tedy V.H. Zcela jasně. Václav Havel. Tam býval starý sekretariát OV KSČ Praha 8. Myslím že to byl ten druhý dům, se stejným průčelím jako měl dům generála Moravce a náš dům v Antonína Sochora a sestry ve Strojnické a moje škola na náměstí Míru. To si ale už nepamatuji přesně. Byl jsem tam uvnitř jenom jednou.

Zastávka pátá. Rokytka. To je OR a Kytka. OR je Otmar Reidl – Operace Benjamin a kytka je Flor. Jako moje matka v prvním manželství Floriánová a dva moji bývalí nevlastní bratři také. Aby to bylo jasné, že to tak je, tak v kasárnách v Litoměřicích, kde jsem sloužil v letech 1974 až 1976, byl vedoucím/náčelníkem důstojnického klubu nadpraporčík Kytka. Přes Rokytku je první betonový most v Čechách. Stavěl jej Antonín Los, ingenuer. Je tam psáno. Betonový Most. Je B.M. a sv.Antonín je kostel na Strossmayerově náměstí a jmenoval se tak manžel sestry mojí matky Aleny. Atd.atd.atd. Antonínů bylo celá řada a už jsem o nich psal. Los je L.S. – EL CHE. A inženýr stavitel jsem byl já. Protože jsem získal kvalifikaci pracovníka ve stavebnictví ve Vojenských stavbách.Myslím v britském chápaní slova inženýr. Tedy odborník, mistr, řemesla. A nesmím zapomenout, že Rokytka se vlévá u Thomayerových sadů, které jsou nedaleko, do Vltavy. Založil je bratr doktora Thomayera. Tedy jmenují se po něm a ne po doktoru Thomayerovi v úvodu, tohoto příspěvku.

Zastávka šestá. Hned za Rokytkou je památník Jan Podlipného. Propagátora Sokola. ( SKL – XL – EL CHE) Starosty Prahy. Začátkem dvacátého století. Žil a zemřel v Bartolomějské ulici. ( St.Bartholomeus – anagram Mohorita Vasil. A jeho atributem je kožařský nůž. Kůže, světlo OR – Operace Benjamin). Tam kde sloužil první manžel mojí matky Florián na policejním ředitelství. Podlipný se narodil  v  měsíci srpen – August, 23. Což je Moravcovou metodou minus dva 21.Vyznamné datum v našich i sovětských dějinách. Ale  je to i 12. Datum narození mého otce. A mojí manželky. 08.12 a 12.08. Narodil se v Hněvčevsi u Hradce Králové. V kraji, kde můj otec Vasil Dimitry Mohorita budoval před válkou opevnění a kde se Vasil Bilak vyučil na doporučení bratra Dimitry krejčím. A odkud pocházel i Jan Podlipný.  A kromě toho vedlejší obec vedle rodiště mojí matky (Gebelt, Florián, Mohorita- Meyer), Horní Počaply se jmenuje Hněvice.

Zastávka sedmá. Libeňský Zámek. L.Z. – L.C. – EL CHE. Libeňský zámek koupila v roce 1595 Eliška Hoffmanová. J.Hoffman se mnou pracoval na Dvojce na Vinohradech. Jmenovec Karel Hoffman, známý svojí rolí v okupaci 21.srpna 1968, byl koncem osmdesátých let pravou rukou Jakeše na ÚV KSČ. Vystřídal tak Jindřicha Poledníka. A tak se stal ve vedení KSČ zodpovědným i za SSM. Podrobně popsáno jinde.

D§ležité je i to, že 25. června 1608, byla v Libeňském zámku podepsána dohoda mezi Rudolfem II. císařem a jeho bratrem Matyášem. Ta podle mých geografických znalostí rozdělovala dosavadní jednotné panství na dvě – VÝCHOD a ZÁPAD. (Spíše severozápad a jihovýchod). Myslím, že ale tomu proč jsem napsal Východ a Západ, dobře rozumíte.

V obřadní síni Zámku se ženil můj kolega z pokoje ve škole v Moskvě. Vedoucí naší rockové kapely a také jediný skutečný muzikant, který v ní byl. My ostatní jsme byli špatní amatéři. Ale docela to vycházelo. Popsáno jinde. Pracoval v době svatby, naproti přes ulici, v domě proti Zámečku, na OV SSM nejprve jako tajemník, pak jako předseda.Na svatbě jsem byl jako svědek. Náš šéf Hájek, mi krátce na to požádal, abych udělal všechno co je v mých silách aby se stal předsedou OV SSM právě tento můj přítel ze školy. A ne představitel skupiny Šlouf, Štěpán,Šutka, z líhně Kapka/Víta. Tak jsem to udělal. Pan Miloš Skalka na to neustále se svým kumpánem Žákem a dalšími naráží na Facebooku. To můžou. Já jsem ,ale dělal vše co bylo třeba a o co jsem byl požádán. A rád, když šlo o to poškodit kumpány Kapka/Víta.

Zastávka osmá. Naproti zámečku stojí škola. Na ní je umístěna pamětní deska mladé dívky. Jindřiška Nováková (Jindřich Novák, v mužské verzi). Zahynula v souvislosti s opatřeními okupační správy po popravě Heydricha. Odvezla kolo, atentátníka, československého vojáka, hrdiny, Jana Kubiše od obchodu firmy Baťa. Po zradě Karla Čurdy byla s celou rodinou zatčena. A byla nejmladší obětí v koncentračním táboře Mauthausen u Linze.

Zastávka devátá. A zase zpět. Vedle zámečku je budova Sokolovny. Za totality Meteor (or – OR –  na konci) Praha. Právě sem mi poslali z haly Sparty na Letné když jsem u nich chtěl hrát basketbal. Abych se nejprve učil tady. Trénoval mi Hájek, který bydlel v Lucerně. A on mi také vybral v říjnu 1969 do týmu, na turnaj v NSR – americké okupační zóně Brémy. Bremen, německy. Hájek s námi necestoval. Výpravu vedl předseda oddílu basketbal Meteor Praha který se jmenoval Svoboda. Tehdy tam jeden z funkcionářů místního klubu říkal že Brémy jsou jako naše Lovosice. Myslel tím „dlouhé jako Lovosice“. Lovosice jsou v okrese Litoměřice. A jsou L a V a SC – X. anagram Volosice. V a L a X. Tedy B.L.M. – základní klíč k mému příběhu. Proč je V.L.X také  B.L.M. zkuste rozluštit sami. Ale je to tak.

Zastávka desátá. Vedle Meteor Praha stojí kostel. Římskokatolický kostel svatého Vojtěcha. Vojtěch byl můj přítel a spolužák z Vojenských Staveb. Pracovali jsme spolu v ulici Mezihoří. Nedaleko odsud. Spolu jsme také pili pivo v automatu Svět. A je to ten Vojtěch, kterému jsem slíbil v roce 1969 že odsud dostanu sovětská okupační vojska. V hostinci U Synagogy v pražské Pařížské ulici.Lépe řečeno, vsadili jsme se o to, že to udělám. O jedno sto korun československých. Obě budovy – i kostel i Meteor Praha, navrhoval architekt Emil Králíček ( pracoval u stavitele Matěje Blechy – M.B. a byl Cubista styl). Jméno Emil bylo mnohokrát a je uveden široce v úvodní části u Thomayera. Kašpárek byl kdysi popsán také. Ale toho raději zopakuji. Králíček bydlel s rodinou přímo nad námi v Antonína Sochora 1391/4. Byl osvětlovačem, tedy svítil, v  „Laterna Magica“, (kouzelná lampa). Nedávno jsem popisoval jak k nám domů pravidelně chodil Vojta s vejci. Od svých rodičů v neděli, po návratech z víkendů. Spolupracovník mojí manželky Vlasta Svoboda z MON. To bylo v roce 1989.

Zastávka jedenáctá. Nová budova sekretariátu KSČ. Říkalo se jí již za totality a pokud vím stále se jí říká Bílý dům.

Zastávka  dvanáctá. Po Bulovkou u třídy Kirchmayerova žil, ve velmi malém bytě,  bratr mé matky Karel Gebelt s manželkou Aurélií a syny Karlem a Petrem. Chodívali jsme k nim s matkou na návštěvu, když jsem byl ještě předškolák, nebo začínající školák. Pak se přestěhovali do Mladé Grady k nám na Prahu 7, do Spartanburgu a pak ještě do ulice Ambrožova. Popsáno jinde.

Zastávka třináctá. Na křižovatce třídy Kirchmayera a ulice V Holešovičkách byl spáchán atentát na úřadujícího říšského protektora Heydricha. Který pár dnů na to zemřel v nemocnici na Bulovce u Kirchmayerovi třídy.(Heydrich byl šéfem Karla Hermana Franka, z Karlových Varů).  Kirch Mayer a V Holešovičkách. V.H. Mayer a Václav Havel. A tak to také bylo. Ne jinak. To zatáčkou jsem projížděl zcela pravidelně při cestách, oranžovým autem Škoda 100, které jsem koupil jako ojeté za 13 000 korun československých. Cestou z ulice Antonína Sochora okolo nádraží Bubny ( N.B. – Václav Havel) a nádraží Praha Holešovice ( P.H. – Horní Počaply a Horní Počernice), okolo Holešovické elektrárny (bombardované spojenci dne 15.listopadu 1944, tedy i Moravcovou metodou, plus dva 17.listopadu) přes most Barikádníků (Němá Barikáda, N.B. Václav Havel), nahoru do této zatáčky a dále na sever na Mělník – soutok Labe a Vltavy ( L.V.M – L.B.M. základní klíč mého příběhu) a do cíle, do Horních Počapel.

Samotný atentát provedli dva příslušníci československé armády, Kubiš a Gabčík ( K.G.) vybraní generálem Palečkem a generálem Moravcem, Dvojkou, ve Velké Británii.  Operace Anthropoid. Málokdo však ví, že původní složení bylo Kubiš a Svoboda. Svoboda se však zranil při výcviku a místo něho byl vybrán Slovák Gabčík. Svoboda, dál pokračoval ve výcviku a byl zařazen jako radista – spojař do skupiny Wolfram. Ano, do té skupiny Wolfram, s kapitánem Otisk v čele, která byla vysazena a operovala zpočátku na území protektorátu ve stejných místech, (a spolu s nimi) jako skupina mého otce Arap (v čele s kapitánem Niščimenkem-Bělavským). Vysazena byla 14.září. Mnohokrát popsáno jinde co datum 14.září znamená. Karel  Svoboda se při přistání ztratil. Byl zajištěn protektorátními četníky a předán gestapu. Poté byl umístěn do koncentračního tábora Flössenburg. Kde byl dne 9. dubna 1945 popraven admirál Canaris. (šéf Abwehru. Vojenského zpravodajství Německa. Jeho matka byla Auguste Popp a otec Carl Canaries.) Na rozdíl od Canarise, výsadkář Karel Svoboda ve Flössenburgu válku přežil.

Zastávka čtrnáctá a poslední. Hostinec Na Vlachovce. N. a V. je buď Naše Vojsko. Nebo naší latinko-azbukou H.V. Havel Václav. A sama Vlachovka je anagram Vaclavka. Nebo Vlach a to je Vasil.

Jenom fakta, nic než fakta.