Slavnostní předávání cen se konalo v Oslu 10. prosince 2021, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela. Cena se každoročně udělovala v atriu Právnické fakulty Univerzity v Oslu (U.O.). Tak tomu bylo až do roku 1989. Od roku 1990 do roku 2019 se ceremonie konala na radnici v Oslu. V roce 2020 se ceremonie vrátila do svého bývalého místa, do atria Právnické fakulty Univerzity v Oslu. V roce 2021 se ceremonie vrátila na radnici v Oslu.

Cenu za rok 2021 získali společně filipínská novinářka Maria Ressa a ruský novinář Dmitry Muratov. Měl jsem konečně příležitost Centrum Nobelovi ceny míru v norském Oslo navštívit. Bylo to koncem května 2022. V areálu Centra je vždy po vyhlášení a pravděpodobně po celou dobu jednoho roku do vyhlášení nového laureáta výstava o činnosti oceněného. Nebo oceněných. Jak tomu je v tomto případě. Nebudu vás unavovat anagramy jmen oceněných. To už jistě zvládnete sami. Zaměřím se na doplněk této výstavy, který vychází z aktuální situace v Rusku a z postavení laureáta ceny v Rusku. V sále, kde je popis zásluh a zdůvodnění ocenění obou laureátů je malá aktuální výstavka. Týká se právě Dmitry Muratova a ruské agrese na Ukrajině. Je na jednom dlouhém stole. Její fotografie jsou právě před vámi. A hned se jim budu věnovat. Po krátkém úvodu a uvedení do situace, jak říkají vojáci.

Centrum samotné s mým příběhem asi nesouvisí. Bylo otevřeno v roce 2005. Tedy dlouho po událostech, které tady na webu popisuji. Otevíral je norský král Harald V.

Co ale s mým příběhem souvisí jsou místa kde se cena udělovala. Nobel určil, že cen bude celkem pět- 5 anebo V. Tři se udělují z rozhodnutí |Švédské akademie věd. A dvě udělují jiné instituce. Jednu Institut KAROLINSKA, lékařský institut ze švédského SOLNA. V azbuce Солна. To v azbuce je i v naší azbuko latinko kombinaci EL CHE. A samozřejmě že anagram názvu místa je i CLONA, KLONA (OTISK) SLON A. KAROLINSKA je název převzatý ze jména švédského krále KARLA. A všech mých KARLŮ. I. a II. a III. GEBLT. GOEBLAT. Anebo norské GOBLATT což znamená podle mého amatérského výzkumu ZMODRAT (modrý – blatt). Anebo staročeské napsané slovo JABLKO. To už tu ale bylo s fotografií z pražské Michalské ulice. Nobelovu mírovou cenu uděluje komise norského parlamentu. Jde tedy o společnou cenu udělovanou ve Skandinávii. SWEDEN NORWAY. Pravlast VIKINGR (INGR VlKoš). A také místo, ze kterého pochází moji dávní předci. Z mých celkem skandinávských 6.6 procent DNA.

Na fotografii číslo dvě vidíte místo, kde se v Oslo cena předávala dlouhé roky. Je to sídlo Právnické fakulty. A tam je mnou vlastnoručně vyfocena socha jednoho z předních norských právníků a ekonomů a politiků. Jmenuje se SCHWEIGARD. Je to samozřejmě to jeho příjmení, které jej spojuje s mým příběhem. Je to i DR.SCHWEIG. Vysloveno DR.ŠVEJK. Zcela jasný příklad toho, že jde o mapu. Ne o obsah. Každý byl přece úplně jiný. Myslím náš ŠVEJK a ten norský DR.SCHWEIG. A vy si hned vzpomínáte na ERNEST BRAUNSCHWEIG, manžela VIKTORIE LUISE dcery německého císaře VILÉM (B.L.M) II. A na svatební hosty na jejich svatbě v roce 1913. GEORGE V. a NIKOLAJ II. Anglického krále a ruského cara. A také si vzpomínáte na místo, kde žil a zemřel LESSING město BRAUNSCHWEIG. Jeden z tak zvaných tří německých géniů. Vzpomínáte si i na to, že ve WEIMAR vládla matka místního vévody Karel August, která byla z BRAUNSCHWEIG. V roce vzniku USA v roce 1775 přišel Goethe na pozvání tehdy 18letého Sasko výmarského vévody Karla Augusta do Výmaru. A zůstal tam až do své smrti v roce 1832 (123 a 8). Matka vévody Karla Augusta, Anna Amélie z BRAUNSCHWEIG – WOLFENBÜTTEL tam jako regentka vládla za nedospělého syna celkem 17 let. O tom budu psát až konečně na GOETHE přijde řada. Přidejte si k tomu spisovatele Jaroslav Hašek s jeho dílem o ŠVEJK. A hlavně s jeho pohnutým a zajímavým a pro můj příběh důležitým životem. A BRAUN. S těmi všemi BRAUN – souhláskami BRN – v mém příběhu. Ke kterým nyní ještě přidávám norské MOST-BRÜCK-BRIDGE, a to je BROEN.

A aby to všechno byla pravda, tak se přesouvalo udělení cen i na radnici v Oslo. To je ta další fotografie. V popředí stojí FONTÁNA, jako zdroj vody a nad ní jsou dvě labutě. SVINER. Název je DYRE VAA. A to je DR. V2. Nebo DR.B2. Mají stejnou barvu. Nevím tedy zda měl autor nebo zadavatel díla na mysli labutě z díla P.I.Č. labuť černou a bílou. Labutě jsou norsky SVINER. Ne slovenské SVINIAR. Na budově radnice je v průčelí socha dívky z Oslo. Nazývá se OSLOPIKEN. Je tam i ORLOJ. Ano OR a EL CHE. Radnice byl slavnostně otevřena dne 15. května 1950. A to vy víte, že je i 15. srpna, a to je i 12. srpna. A to je datum narození mého otce dne 12.08. 08.12. je den narození mojí manželky VLASTA SVOBODA. Když k 08.12 přidáme Moravcovu DVOJKU tak z toho máme 10.12. A to je den narození NOBELA. A datum každoročního předávání Nobelovi ceny míru v Oslo. Buď na radnici nebo v atriu Právnické fakulty. A samozřejmě že už vidíte to celé otevření budovy radnice v Oslo je celé datum narození mojí manželky 08.12. 1950 v PLZNI – PILSEN. 1950 je kromě toho ze série dvojčíslí na konci letopočtů skládajících se z 0 a 2 a 5. 1920,1922,1925,1950,1952 a 1955. To už tu také mnohokrát bylo. V mém příběhu je velmi důležitý i začátek výstavby budovy radnice. Bylo to v roce 1931. A tím už postupuji k celému rozšíření mého příběhu.

Vy už dobře víte, že 1391 je číslo popisné našeho domu v ulici pplk. Sochora -1391/4. Víte že v roce 1913 se narodil Augustýn Husák. V samotném roce 1931 se narodila sestra mojí matky ALENA/ALICE. Do norštiny přeložené anglické ALONE tedy české SÁM je ALENE. A také víte že v roce 1931 se narodil Boris Jelcin, který působil před vstupem do velké politiky v JEKATĚRINBURGU. Kde byl zavražděn car Nikolaj. A že moje děti z manželství s VLASTA SVOBODA jsou KATEŘINA-JEKATĚRINA a NIKOLA-NIKOLAJ. V tom JEKATĚRINBURGU, který byl za totality družebním městem města PLZEŇ-PILSEN. Už také víte, vy, kteří čtete a pamatujete si že otec manželky mého bratrance Petr Geblt plukovník V.H. Vladimír Hendrych z Opavy se narodil také v roce 1931.

Co tu ještě nebylo a přijde to na řadu teď je to, že v roce 1931 se narodil i nositel Nobelovi ceny míru M.G. Michail Gorbačov. Bylo to přesně dne 2. března 1931. To je i 02.03. A to vy již dobře víte, že je i 32–1775. Rok vzniku USA. 02.03. je i 02.10. Tedy znamení VAH. Krát dva podle Moravce je to i 04.10. A to „zemřel“ můj otec v roce 1990 (já jsem se narodil 19.09). Výklad nechám na vás. Matka Gorbačova byla Ukrajinka a jmenovala se za svobodna MARIE HOPKALO. Samozřejmě, že čtete se mnou H.P. a EL CHE. Nebo třeba naší hebrejskou češtinou HAPEKLO. Peklo je norsky HELVETE. Ano jako HELVETIA. Což samozřejmě jak také určitě dobře víte, žádné peklo není.

Ale zpět od údajů o M.G. k jeho ocenění Nobelovou cenou. Pár dní po pohřbu mého otce rozhodl výbor norského parlamentu pro udělování Nobelovi ceny míru o udělení této ceny pro rok 1990 právě M.G. Bylo to přesně 15. října 1990. Co to je za den 15. října? Kromě toho, že to je den z důležitého seznamu lichých dat v říjnu, který tady byl zveřejněn dříve a je ve znamení Vah? 15. října je Moravcovou metodou i 17. října. Tedy 17.10. Zase roky 1770 a 1775. Kromě toho je toto datum také 17.01. A to se narodil ve Volové bratr mého otce M.I. Ano i Military Inteligence i Mohorita Ivan. V dalším příspěvku bude jeho výpis z matriky. I s dokumentem z VHÚ Praha, kde je zapsán jako příslušník Československého armádního sboru v době Druhé světové války. Mohorita Ivan jako jeho dvojník v Praze docent plukovník z Tyršova domu. Fakulty tělesné výchovy a sporu. Také příslušník československé armády Ludvíka Svobody v SSSR. A otcův bratranec. Je to i 11.01. A to začala bitva u Žaškova v roce 1944. Kde bojoval můj otec. Co je ještě 17.10.? No přece 17.07. Datum vyvraždění carské rodiny cara Nikolaje v Jekatěrinburgu v roce 1918. Roce konce První světové války. Ale také datum mojí svatby. V roce 1976. Roce, který je i rokem 1919 kdy se narodil můj otec a rok 1991 plánovaný jako konečný rok SSSR a světového komunismu. což se také stalo. A vy už také víte, že 11.07. se narodila na Žižkov Olga Havlová, která měla stejně pochroumanou ruku jako Boris Jelcin. A ten samý den se narodil i otec mojí manželky Miroslav Svoboda v Plzni. Stejného jména jako syn Ludvíka Svobody, popravený v koncentračním táboře. Aby to skutečně všechno byla pravda tak je 11.07. minus DVA i 09.07. A to se v roce 1909 narodil první manžel mojí matky Bohumil Florian. A ten samý den, 09.07., pochopitelně v úplně jiném roce měli svatbu Olga a Václav Havlovi. Jako finále je to, že tento den 15. října, kdy byla Cena udělena M.G. je také 15. března. Datum Okupace zbytku Československa v roce 1939. A tím i ten den jako datum OKUPACE připomíná ještě i další datum. A to datum OKUPACE v roce 1968. A to je 21.08. A zase je to 12.08. datum narození mého otce ve Volové/Ökörmezo/Mižhorije/Mezihoří a i 08.12. datum narození mojí manželky v Plzeň.

Co následovalo potě? Tak jako každý rok byla cena udělena. Předána. M.G. se ale předání ceny nezúčastnil. Zdůvodnil to složitou vnitropolitickou situací uvnitř v SSSR. A vyslal tam svého zástupce, aby cenu převzal. Nebyl to ani ministr ani nějaký zasloužilý tajemník KSSS. Byl to kádrový celoživotní diplomat. V té době náměstek ministra zahraničí SSSR. A jmenoval se Anatolij Gavrilovic Kovalyov. Byl Anatolij. Tak se křestním jménem také jmenoval československý velvyslanec v Dare Salam, Tanzanie, když jsem tam byl počátkem osmdesátých let. Anatolij Demucký. Psal jsem o tom již dříve. Jen pro připomenutí v Dare Salam byl několik měsíců Ernesto Che Guevara po odjezdu z Kongo. Před odjezdem do Prahy, kde jsme se setkali. Pak odcestoval na misi do Bolívie. Kde 09.10. 1967 „zemřel“. (1967 je i 1976 i 1919 i 1991). Samozřejmě že vy víte že Dare Salam je DR.WASIL. Německé DR.VASIL. Druhým jménem byl diplomat přebírající cenu za M.G. Gavrilovic. Gavril. To je Gabriel. Jako archanděl Gabriel. Jako Gavrilo Principe, atentátník na Ferdinanda d’Este a jeho manželku SOFII, nástupce na Rakousko uherský trůn v Sarajevo. Který byl vězněn v Terezíně. Okres Litoměřice. U Labe. Ukrajinsky je vysloveno GAVRIL – HAVRIL. Tak se jmenoval jeden z vedoucích odborů na ÚV SSM. Byl vedoucím „tlačového“ tiskového odboru, píšu to slovensky protože to byl Slovák a jmenoval se celým jménem Fero HAVRILA. Diplomat přebírající cenu byl příjmením KOVALJOV. a to znamená KOVANÝ. V čem? To si odpovězte sami po přečtení dalších řádek. Nejprve však ještě jedna informace. Oceněný Nobelovou cenou míru musí přednést přednášku. To M.G. udělal. Bylo to dne 05.06. Ato vy víte, že je i americkým způsobem psaní dat i 06.05. A to je i 06.08. A to je i 09.08. A to se narodili moji dva bývalí nevlastní bratři. Nedaleko od Terezína. U Labe. A Moravcovou metodou je to i krát DVA 12.08. A to se narodil můj otec a 08.12. se narodila moje manželka. 05.06. je i 05.09. A to je Moravcovou metodou krát DVA i 10.09. a to je i 12.09. A to se narodil můj synovec M.G. (M.H.) a narodil se OTMAR REIDL. OPERACE BENJAMIN/BARTHOLOMAUS. Samozřejmě že víte, že 09.08. a 06.08. byly shozeny atomové bomby na města Hirošima a Nagasaki. V Japonsku. Kde je R i L. Aby vám byl zřejmý i velmi dlouhý čas který byl věnován MÍROVÉMU konci studené války tak si odpovězte na to, co se KOVE. V češtině je to velmi zvláštní slovo. Asi má svůj původ a vysvětlení. Je to slovo OCEL. V ruštině STAL. Přezdívka Gruzínce STALIN anglicky STEEL, v norštině STÅL. A to je i C.L. EL CHE. Ale i OSEL – VOSEL – VASIL. Ale hlavně to je také náš azbuko latinko anagram slova OSLO. Proto byl v roce 1985 na Proletářském obvodě Moskvy, kde jsem byl ředitelem Klubu československé mládeže na Festivalu mládeže a studentstva vedoucím tajemníkem obvodního výboru KSSS muž jménem KORČAGIN. Jako Pavka KORČAGIN z románu Jak se kalila OCEL. Od OSTROVSKÉHO. a kdo byl OSTROVSKÝ? No přece také ten narozený na OSTROVĚ. Jako já na ostrově ŠTVANICE. S babičkou HON. HON přeloženo do češtiny z norštiny znamená ZLATO-ORO je to španělsky a GOLD – DR.G.-DR.CHE je to anglicky. Aby to byla pravda tak vedle mě seděla v posluchárně na Vysoké škole politické Líba, tedy L.B. VOSTROVSKÁ. A co ještě se odehrálo v roce 1985? M.G. se stal generálním tajemníkem KSSS.

Toto, co jste četli doposud považujte za slovy hudebníka, předehru. Proč? Protože KOVALJOV ale Sergej byl vedoucím či ředitelem střediska na Krymu, kde jsem několikrát v AJU DAG (za táborem ARTEK) pod MEDVĚDÍM VRCHEM trávil dovolenou. Ve velmi spartánských podmínkách. To už tu ale také všechno bylo. Právě tam kde byl po celou dobu osmdesátých let KOVALJOV šéfem jsem byl i v roce 1991. Pozval mi tehdy Gruzínec Gregorij. GEORGIE a GREGORIJ. Přeloženo do češtiny ŘEHOŘ. Jako první představitel církve ARMIANIN-HAYEK. ŘEHOŘ-OSVĚTLITEL. Slovensky REHOR-OSVETLITEL. Církve svatého BARTOLOMĚJE a JUDY TADEÁŠE. Jako O.R. hebrejské světlo a kůže. A jako OTMAR REIDL OPERACE BENJAMIN/BARTHOLOMAUS. Také už tu bylo mnoho řečeno o mém rozhovoru s A.B. Alexandr Borcov. I o tom, jak po našem rozhovoru odcestoval a druhý den vystoupil Boris Jelcin na tank Tamanské divize. Kterou si původně povolali pučisté jako svoji ozbrojenou složku. Co je dneska v tomto mém celém příběhu nového? Za prvé to že Alexander Borcov je také B.A. Rusem vysloveno jako VA. Jako ty dvě labutě výše. DYRE VAA. Neznám jeho druhé jméno. Mohlo začínat A a ani nemuselo. To prostě nevím, a to s čím si nejsem jist sem nepíšu.

Za druhé je nové to, že Boris Jelcin vystoupil na tank a z něj promluvil a tím přešel konec SSSR a světového komunismu do své závěrečné fáze. Podobně tomu bylo v roce 1917. Tam tehdy vystoupil Lenin-Ulyanov (UL jako u nás UHL se ŠMÍDEM) na obrněný transportér. Po svém příjezdu z HELVETIA. ŠVÝCARSKA. Z MĚSTA BERN. A proč to tady všechno plácám dohromady? No, protože ten vlak s revolucionáři, kterému se říká také PLOMBIROVANYJ vagon, ZAPLOMBOVANÝ od slova PLUMBUM – OLOVO, v Praze říkáme my obyčejní lidé VOLOVO, vypravoval z města BERN hlavního města HELVETIA velvyslanec císaře VILÉM II. (B.L.M. a DVOJKA) příjmením SCHUBERT. Ano ŠUBRT. A teď se kruh uzavírá. Vzpomínáte na výpověď mého otce ve věznici POLTAVA? Tam přece říká, že před odchodem na hranici se byli v té pětičlenné skupině posilnit na skleničku vodky a na koupit zásobu vodky a jídla na cestu v obchodě ve VOLOVÉ(OLOVÉ) u ŠUBRTA. A dva z jejich pětičlenné skupiny byli ŠUBRT. Bratři ŠUBRTOVI. K žádosti o opci po poválečném připojení Stalinem Podkarpatské Rusi k Ukrajinské SSR a v souladu s československými zákony musel otec přiložit rodný list. Mám kopii dokumentu, který ten rodný list nahrazoval. Byl vydán úřadem ve Volové podepsal jej ŠUBRT. A otec jej k žádosti přiložil s opisem úředního přepisu do češtiny. to už tady také bylo v jiné souvislosti. Nevím, zda to byl ten ŠUBRT z obchodu, u kterého se stavovali před odchodem na hranici dne 10.23.1939, nebo zda to byl jeden z těch dvou ŠUBRTŮ, se kterými hranici přešel. Nebo zda to byl další ŠUBRT z Volové. Ale vím, že to předal k posouzení na ministerstvo vnitra. Hned ještě v roce 1945/46. A možná i na ministerstvo obrany. A také již víte, že když se můj otec přiženil do Horní Počaply tak zjistil, že za zdí dvorku jeho tchána Karel Gebelt a tchýně Marie Hon bydlí ŠUBRT. A s MÁŇOU ŠUBRT, zvanou ŠUBRTKA, jak jsme jí říkali, když jsme jí slyšeli pokřikovat za zdí na ŠUBRTA a my to museli poslouchat, chodila moje matka na základní školu. O všech dalších Šubrtech v dalších souvislostech s mým příběhem také napíšu samostatný příběh. Aby bylo vše jasné a přehledné.

Ale teď proč jsem to všechno tady dnes v tomto příběhu spojil dohromady? Samozřejmě mě zaujal příběh M.R. Marie Ressa a DMITRY MURATOV. Nejvíce mě ale oslovila tam aktuálně na výstavu o jejich životě přidaná aktuální minivýstava o práci Muratovovi Nezavisimoj Gazety po útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o několik fotografií tak jak jsem tam na tom velkém stole ofotil. Za prvé mě překvapilo, že jsem je u nás nikde neviděl. To neznamená že nebyly zveřejněny. Nesleduji pravidelně český tisk. Kvůli zaneprázdnění. Není to z žádného jiného důvodu. I když taky trochu možná z toho důvodu, že jsem již unaven opakováním neřešených témat. Už od revoluce. ale to není předmětem mého psaní dnes. Prostě jsem viděl v Oslo na stole fotokopie Nezavisimoj gazety s popisky v angličtině, a protože jsem to dříve neviděl tak mě to zaujalo. A vám to předkládám. Je to skvělá novinářská práce, jak v zemi agresora novinář reaguje na agresi jeho státu na sousední demokratický jeho ničím neohrožující stát. S mým příběhem přímo souvisí a dokazuje, že všechno to, co tady píšu je pravda ta barevná fotografie s baletkami. Vidíte ji? K tomu je tam text v angličtině. Pokusím se ho správně s pomocí techniky přeložit. Cituji:

„Kopie Novaya , vytvořená v souladu se všemi pravidly novelizovaného ruského trestního zákoníku.“ Titulní strana Novaya Gazeta, 9. března 2022. Poté, co Putin podepsal nový zákon o cenzuře, byla mnoha nezávislým médiím vládou odebrána licence nebo uzavřely své redakce z vlastního rozhodnutí. Naproti tomu Novaya Gazeta se odvážila „balancovat“ a první vydání po zavedení cenzurního zákona náležitě nazvala: „Výtisk Novaya, vytvořený v souladu se všemi pravidly novelizovaného ruského trestního zákoníku.“ Název, který na jedné straně popisuje, co se v novinách najde, ale zároveň poukazuje na dalekosáhlá omezení z hlediska obsahu. Vizuální jazyk ukazuje, co muselo být kvůli omezením skryto: čtyři tanečnice z Čajkovského “ Labutího jezera “ s (atomovým) hřibovým mrakem v pozadí. Labutí jezero je v Rusku považováno za kód pro zakrývání pravdy od té doby, co sovětská televize ukazovala klasickou hudbu a baletní představení místo tanků valících se Moskvou během převratu v roce 1991. Co znamená houbový mrak, nepotřebuje žádné vysvětlení. A dále je uvedeno odkud je text převzat: Today.euro-24.com 29. března 2022.“

Vy, kteří čtete a pamatujete si tak víte, že jsem byl očarován uzbeckou primabalerínou z Národního divadla ze města TAŠKENT. Bylo to v NOVOSIBIRSK. Městě, které založil car NIKOLAJ II. Jako NIKOLAJEVSK. Tam jsem se s ní seznámil. A s ní a s dalšími baletkami jsme tam společně v hotelu trávili každou noc po jejich představení v místním novosibirském divadle. My tři z pokoje v Moskvě. Jeden byl V.S. iniciálami a byl to vojenský zpravodajec z ministerstva obrany Československa. Druhý byl v té době jako já pracovník aparátu SSM ale po návratu ze školy z Moskvy velmi záhy přešel pracovat na mezinárodní oddělení ÚRA. Tedy ROH. ROHU. Trade Union – TU. A všechny další podoby ROHU, které už tady také byly mnohokrát a mnohokrát. Třetím jsem byl já. Moje přítelkyně se jmenovala GULYA CHAMRAJEV. A její otec byl uzbecký režisér. U nás se promítal jeden jeho film. Jmenoval se SEDMÁ KULKA. Také o tom jsem psal dříve podrobně. Nejsem si, ale jist, zda jsem psalo tom, že v hebrejštině je Labutí jezero AGAM LEBARBURIM. A LABUŤ je BARBUR. A co je AGAM? No přece G.M. Nebo lépe M.G. I proto je to kód. Co popisuje Today.euro-24.com. popisuje pouze to co si myslí, že byl kód. Symbol. Jedou tanky a baletky tančí. To by bylo málo. Televize říkala, kdo je BARBAR. Norsky SVANER jako slovensky SVINIAR. Rusky LEBEĎ. Ve smyslu SVOBODY, která byla nablízku. Nebo spíše SYMBOL moci, která musela do konce roku 1991 padnout. A když si k tomu přidáte že generál LEBEDĚV vyváděl vojska z Afghánistánu je jasné, kdo a komu dával jasný pokyn. A tak se také stalo. A co já s tím, no já jsem přece u té TAMANSKÉ divize byl v roce 1972. Spolu se všemi zahraničními posluchači a samozřejmě i s mými kolegy z pokoje ve škole. Jsem velmi rád že jsem měl možnost se s generálem LEBEDĚVEM poznat. Jeho aktivity v srpnu 1991 neznám. Je i možné že šlo jen o jeho jméno. A o to, co udělal při vývodu vojsk z Afghánistánu, který byl ukončen dne 15. února, roku 1989. Což jak vy víte je i 15. listopad a plus DVA je to 17.11. Ale i 11.11. datum ukončení První světové války ve vagónu a datum narození mého bratrance Karel Geblt III. Dlouholetého pracovníka v jídelních vagónech na Bundesbahnen -B.B. Žijícího v té době ve Frankfurtu nad Mohanem ve státě HESSE. Který vznikl dne 19.09. 19. září 1945.

Samozřejmě nesmím zapomenout na Evžena Erbana. Spolubojovníka mého otce ze Druhé světové války. Kterého otec uvádí na seznamu příslušníků jejich skupiny. Toho, který mě navštívil v září 1989 a doporučoval mně jako černého koně Václava Havla. Erbanova manželka byla baletka.

Ten rok 1972 a NIKOLAYEVSK-NOVOSIBIRSK je také spojen s TAŠKENT. O kom můžeme říct v češtině, že je TAŠKENT? Někdo, kdo nosí tašku přece. To je samozřejmě spojeno v tomto případě s taškou, krytinou na střechy. Děda Karel Gebelt I. byl přece pokrývač. Mě školil na pilota na trenažéru maršál POKRYŠKIN a v době těchto vele událostí stála ve Velké Británii v čele vlády MARGARETA THATCHER. Co je THATCHER tady již také bylo.

Tašky se také používají při atentátech. Úspěšných i neúspěšných. Ten úspěšný byl na R.H. říšského protektora bydlícího v PANENSKÉ BŘEŽANY, který zemřel na BULOVKA. BASIL-VASIL. Samopal značky STEN sice nefungoval ale atentát se zdařil. STEN je přeloženo z norštiny do češtiny KÁMEN. Anglické STONE a německé STEIN. Jako plukovník STEINER VESELÝ další spolupracovník mého otce a jeho svědek na svatbě s mojí matkou. Bytem v KAMENICKÉ na LETNÉ. A jako velký kolektor kamenů GOETHE.

Kdo ještě byl TAŠKENT? Plukovník von SCHTAUFENBERG. SCHTAUFFEN je STAUFEN tedy i STEFAN. A BERG jako BASIL. Ti dva, co přešli hranici dne 10.23. 1939. STEFAN BUNZÁK a BASIL MOHORITA. Spolu se dvěma ŠUBERT-SCHUBERT. Když se před odchodem na hranici posilňovali a nakupovali na cestu v obchodě u ŠUBRTA. A dalším těžko v protokolech NKVD z výslechů mého otce identifikovatelným přítelem.

A proč je to pravda? Protože plukovník von STAUFFENBERG se narodil dne 15. listopadu. A to je plus DVA i 17. listopadu. 17.11. i 11.11.

Aby to bylo skutečně dokonalé tak se sestra mého otce, ANNA, jak uvidíte sami na vlastní oči v příštím příspěvku provdala za MICHAL ŠEGDO. ŠEGDO je anagram DOŠEG. To my ale v češtině nevyslovíme. A tak je to DOŠEK. Pokrytí na střechy. Tak se jmenoval i soused dědy a babičky v Horní Počaply. A také je to ŠADEK. Jako generálporučík ŠÁDEK také spolubojovník otce a dalších od Ludvíka Svobody. Úřadující Místopředseda Svazu protifašistických bojovníků se sídlem u nás na DVOJCE. Se kterým jsem dne 10.11. 1989 odhaloval v Žitné ulici památník Václavu Sedláčkovi a Janu Opletalovi.

A proč je to zase všechno pravda? TAŠKA je i AKTOVKA. To je z anglického ACT. To je české JEDNAT, KONAT, ČINIT, ŘÍDIT SE, POČÍNAT SI, CHOVAT SE, ale také HRÁT a PŘEDSTÍRAT. A to vše přece muži výše uvedení dělali.

V češtině známe i slovo TAŠKÁŘ. Jak říká slovník jde o šprýmaře, čtveráka. Původně to byl název pro vykradače TAŠEK. A vy si vzpomínáte, kde jsem žil u Klicperova Chlumce nad Cidlinou u Nového města a kousek od Bydžova. V okrese H.K. Bylo to v obci se jménem KLAMOŠ. V obecní kronice kterou jsem měl možnost vidět je zapsáno, že původ slova KLAMOŠ je něco jako také ŠPRÝMAŘ, ČTVERÁK, KAŠPAR anebo vlastně i TAŠKÁŘ.

Kromě tohoto z angličtiny pocházejícího slova AKTOVKA používáme v češtině i slovo KABELA. To pochází z němčiny. Kromě toho že to je náš anagram BASIL nebo KUBALA (otcův spolubojovník) -LA KUBA-LA CUBA. A tak i JAKUB, JAKOV, SANTIAGO, YAGO, DIEGO atd. Je to i španělské LA VACA. To je KRÁVA, hebrejské PARA. A to je i skupina mého otce ARAP ale i označení PARA TROOPERS. VÝSADKÁŘŮ.

A tak abyste viděli rozsah a šíři OPERACE BENJAMIN musím zveřejnit ještě jeden příběh. Pamatuji si jej velmi dobře. Stalo se to totiž v okolí místa, kde jsme žili. PPLK. SOCHORA 1391/4. Jde o převzatý příspěvek z webu Muzea Policie České republiky. Byl jsem v roce 1973 u otevření tohoto muzea. Sídlí na DVOJCE. V ulici Ke KARLOVU. Nedaleko od muzea Antonína Dvořáka a kousek od ŽITNÉ ulice. I od U KALICHA a dalších míst tady již mnohokrát a mnohokrát vzpomínaných.

Cituji z webu a zvýrazňuji vše co souvisí s OPERACÍ BENJAMÍN.

Kdo vlastně byl VÁCLAV KABELÁČ? V podstatě obyčejný mladý muž. Narodil se 19. září 1944. (19.09.) Po vyučení se stal kuchařem v interhotelu Palace v Praze. Povinnou základní vojenskou službu vykonal u útvaru Pohraniční stráže v Domažlicích, do civilu odešel v roce 1965. Poté opět pracoval jako kuchař v hotelu Palace a také v Harrachově v Krkonoších. Svou práci měl rád, ale zároveň ho lákala i kriminalistika…

Na základě své žádosti a úspěšného přijímacího řízení dne 1. listopadu 1967 (01.11. a 1919 a 1991 a 1976) vstoupil rotný Václav Kabeláč do řad SNB. Začínal jako hlídkový příslušník na místním oddělení VB v Praze 7. Vzhledem k příznivému služebnímu hodnocení se však již od března 1968 zapracovával jako budoucí operativec kriminální služby.

V noci z 21. na 22. března 1968 měl rtn. Kabeláč službu na oddělení VB v Praze 7 ul. Františka Křížka 24. Kolem třetí hodiny ranní sepisoval výpověď svědka trestného činu, když uslyšel zvonek u vchodu. Vyšel na chodbu a vzápětí přijal od přítomného vedoucího blízké restaurace Na Mělníce oznámení o muži, který se před chvílí vloupal do nákladního auta. Rtn. Kabeláč sám vyběhl na ulici a v kabině trambusu, zaparkovaného u křižovatky ulic Františka Křížka a Heřmanova, přistihl neznámého mladého muže. Prohlásil se jako příslušník VB a jménem zákona vyzval podezřelého, aby opustil vozidlo a následoval ho na oddělení. Dveře nešly otevřít. Muž nakonec vylezl okénkem ven a zprvu se zdálo, že Kabeláčovu výzvu uposlechne. Oba vykročili k blízké služebně. Náhle však podezřelý udeřil Kabeláče pěstí do obličeje a dal se na útěk. Kabeláč se ho pokusil zadržet pomocí hmatů a chvatů sebeobrany. Došlo k prudké potyčce. Podezřelý byl silnější a kladl služebnímu zákroku značný odpor. Nakonec vytáhl z kapsy nůž a bodl Kabeláče do hrudi. Zraněný rotný se po několika krocích zhroutil na zem a vrah uprchl Heřmanovou ulicí dolů směrem k Holešovicím. Oznamovatel mezitím vyrozuměl další příslušníky VB, kteří přiběhli na místo činu, pokusili se poskytnout kolegovi první pomoc a přivolali záchrannou službu. Bohužel, Václav Kabeláč smrtelnému zranění na místě podlehl.

Na základě popisu od oznamovatele bylo po pachateli ihned vyhlášeno pátrání. Hlídka VB ho zadržela téhož dne po páté hodině ranní před mlékárnou na rohu ulic Bubenská a Antonínská. Zjevně podnapilý muž se pokusil utéct, ale marně. Našli u něj i vražednou zbraň – nůž, odcizený při vloupání do vozidla. Za vraždu mladého příslušníka VB dostal trest odnětí svobody v délce 14 let. Tehdy platný trestní zákon totiž neumožňoval uložení delšího trestu než 15 let a podmínky pro trest smrti odvolací soud neshledal. Výjimečný trest odnětí svobody na 25 let byl zaveden až novelou v roce 1973.

Václav Kabeláč byl in memoriam povýšen do hodnosti poručíka SNB. Jeho jméno nesla skupina Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže (PO SSM) v blízké základní škole. Ve výročí události děti u pomníčku pokládaly květiny a stály čestnou stráž spolu s příslušníky SNB. Na jeho počest se také pravidelně pořádal automobilový závod – Memoriál Václava Kabeláče. Není pochyb, že jako aktivní motorista by se ho pod jiným názvem raději zúčastnil sám…

Václav Kabeláč byl pochován v Praze na Olšanských hřbitovech. Svůj životní osud si jistě představoval jinak. Svědomitě plnil v podstatě stejné služební úkoly, jako dnešní policisté, jen v jiné době a za jiných společenských poměrů. S nasazením života bojoval s pouliční kriminalitou, chránil veřejný pořádek a bezpečnost občanů. Místo ve Slavíně padlých příslušníků bezpečnostních sborů si plně zaslouží. I dnes tedy můžeme s jistotou říct – Čest jeho památce!“ Konec citace.

Přestože jsem přesvědčen, že vy, kteří čtete všechny příběhy víte, o co jde, tak mi prosím odpusťte, že myslím na takové jako jsem já. Co občas přeskakují nebo nedočtou text do konce, nebo jsou při čtení vlastně hlavou někde jinde. Jak se u nás říká. A neodpustím si stručné vysvětlení textu.

Ano to byla OPERACE BENJAMIN. S obětí, kterou přinesl mladý člověk jako milióny a milióny dalších mladých lidí ve Druhé světové válce. Připomínám celkový počet obětí 60 miliónů. Aby tomu tak již nikdy nebylo TŘI SESTRY spolupracovali velmi aktivně a programově a přesně podle PLÁNU. Tak jak to u vojáků chodí běžně. Bohužel i za cenu některých obětí. To, co se tehdy odehrálo uměli DVOJKY všech TŘÍ SESTER přečíst. A bylo to v zájmu zabránění Třetí světové válce. A hlavně válce ATOMOVÉ. A tak se také díky veleúspěšné OPERACI BENJAMIN stalo.

Ulice Františka Křížka ukončuje ulici PPLK.SOCHORA. Přehrazuje ji s budovou, ve které je kino OKO. OTTO-OCHO–OYE-EYE. A právě naproti kinu OKO je služebna Policie, tehdy SNB. V nejvyšším patře, úplně nahoře, tedy i nad všemi služebnami policie ve všech patrech sídlila naše OKRESNÍ VOJENSKÁ SPRÁVA 7. PRAHA 7. Tam jsem si i já jako všichni ostatní z Prahy 7 chodil pro povolávací rozkazy. Na obou rozích Františka Křížka jsou bývalé obchody BAŤA. Na druhé straně u VELETRŽNÍHO PALÁCE je právě restaurace NA MĚLNÍCE. Vy víte že HORNÍ POČAPLY jsou v okrese MĚLNÍK. A že se tam stéká LABE s VLTAVOU. L.V. nebo L.B. KLÍČ OPERACE BENJAMIN L.B.M. Tam kde žila rodina K.G. KAREL GEBELT a další spojení s celou Operací Benjamin. Václav Kabeláč se narodil ve stejný den jako já. 19.09. A je to také rok 1909 se všemi zde již dříve popsanými událostmi. Policistou se stal 01.11. 1967. Před chvílí velmi podrobně popsáno v textu výše. Pracoval v hotelu PALACE. A to je i generál PALEČEK. Táta parašutistů. Je to i PALACKÝ. Událost se stala dne 03.21. a 03.22. 123 je moje rodné číslo které mi přidělili spolu s občanským průkazem na této služebně Policie ve Františka Křížka v září roku 1967. Po dosažení mých 15 let. 03.22. je i 10.22. a to je metodou Moravce děleno dvěma i 10.11. datum narození IVAN HAVEL. Václav Kabeláč sloužil na základní vojenské službě v DOMAŽLICE. Tam se nachází ŠIDLÁKOV pod horou svatého VÁCLAVA. A ŠIDLÁKOVI žili v obci FRÝDNAVA v okrese H.B. HAVLÍČKŮV BROD. V Domažlicích působil Jan KOZINA z HRÁDKU, který zemřel v PLZNI. Kozina jako kůže hebrejské OR. OTMAR REIDL OPERACE BENJAMIN. A také OR jako SVĚTLO. A také jako výsadek KOZINA v čele s velitelem VASIL KIŠ – KS-X-CHE. Který seskočil u LOUN. Zástupcem VASILA KIŠ byl MELNIKOV. Vrah utíkal směrem dolů k HOLEŠOVICÍM ulicí HEŘMANOVA. Tam co údajně žil v době svého pobytu v Praze i ERNESTO CHE GUEVARA. Rok před touto událostí, kdy jsme se setkali v KOULOVĚ ulici u hotelu INTERNATIONAL. Vrah byl zajištěn před naší MLÉKÁRNOU. To si určitě pamatujete všechno s MLÉKO-MILCH-MILK-MOLOKO-CHALAV. Přidám ještě norské MELKE. Ano jako MIELKE. Šéf bezpečnostního aparátu NDR. A připomínám MILKA založená dne 17. listopadu 1825. A přidám norské slovo pro mléčné máslo MEIERI SMOR – WASIL MEIERI. Zatčen byl na ROHU ulic BUBENSKÁ a ANTONÍNSKÁ. BORCOV ALEXANDER připomínám z předcházejícího textu. Na KRYMU. Což je ROH vyčnívající do ČERNÉHO MOŘE. To celé je uzavřený obdélník. BUBENSKÁ a ANTONÍNSKÁ a KŘÍŽKA a HEŘMANOVA – B.A. a K.H. nebo H.K. Okolo jedné ulice, která není v textu protokolu zmíněna. To je naše PPLK.SOCHORA. Přes tu je tam příčně ulice FARSKÉHO, dříve STROSSMAYERA(CROATIA-H.R.). JANOVSKÉHO (po MUDr. JANOVSKÝ, zakladatel DERMATOVENEROLOGIE u nás na DVOJCE. Stejná odbornost jako prof. ZÁRUBA manžel jedné ze sester ŠIDLÁKOVÝCH). Za Druhé světové války to byla ulice WOLFRAM (skupina WOLFRAM) von ESCHENBACH (přečteme ESENBÁK) zemřel v roce 1230 a byla tu o něm tady také již řeč. Další je ulice VEVERKOVA (ORBA). A DUKELSKÝCH HRDINŮ. Tedy vojáků LUDVÍKA SVOBODY. V těch všech ulicích žili moji spolužáci a přátelé, ze školy na STROSSMAYEROVĚ náměstí, která je také v tom uzavřeném obdélníku. Nebo sousedé. Připomínám jen tak stručně TYL, KOT, LANDAU, BENDA, ROSENFELD, FÁBRY, LIEHM, TATEK, FRIED, PLECHATÝ, OBRUČA, HORAL, ŠVESTKA, LEMON, CHYBA, ŽILÁK, MALINA, KRÁLKA, BURIAN, TUČNÝ MICHAL, ČERNOCKÝ, CAJTHAML, LORENC, BERDYCH, BARTOŠ, JELÍNEK, ALTSCHUL, BUCHNER atd. SVOBODA VLADIMÍR – V.S žil v HEŘMANOVA ulice. Byl to právě přesně v té době můj třídní učitel na STROSSMAYEROVO náměstí v mojí 9. – poslední třídě. A krátce tam v HEŘMANOVA bydlel i bratr mojí matky KAREL GEBELT s rodinou. V HEŘMANOVA 1. Kabeláč byl aktivní MOTORISTA. Byl pochována na OLŠANY. OLŠAN byl vedoucí tajemník OV KSČ DVOJKA v roce otevření muzea Policie v roce 1973. Tehdy sídlil v ulici MALÁ ŠTĚPÁNSKÁ – M.Š. U velká ŠTĚPÁNSKÁ. Vražděnou zbraní byl NŮŽ. Zbraň výsadkářů-zpravodajců.

Nad tímto obdélníkem ulic kolem naší ulicí PPLK.SOCHORA je z druhé strany bloku domů s kinem OKO ulice HAŠKOVA. Pojmenovaná po JAROSLAV HAŠEK. Tam sídlil i OV ČSM PRAHA 7 a po roce 1970 i OV SSM PRAHA 7. Tam byl ve stejné době jako já jsem byl na DVOJCE na náměstí MÍRU předsedou jakýsi PISKAČ. Před nástupem do aparátu SSM jezdil jako kuchař s mým bratrancem KAREL GEBLT, číšníkem, v NSR ve FRANKFURT nad MOHANEM v jídelních a lůžkových vozech DEUTCHE BAHN. Po kolejích po Západním Německu.

HOTEL PALACE – H.P. je naproti H.P. – HLAVNÍ POŠTA. Na ROHU ulic JINDŘIŠSKÁ a PANSKÁ. Vchod do kavárny hotelu je přímo v ROHU domu. Je to přibližně v polovině ulice JINDŘIŠSKÁ. Mezi VÁCLAVSKÝM náměstím a náměstím SENOVÁŽNÝM. Dříve M.G. – MAXIMA GORKÉHO se SACHAR PALACE a budovou ÚV SSM.

VÁCLAV KABELÁČ pracoval také v HARACHOV KRKONOŠE. To je samozřejmě i KRČ s nemocnicí THOMAYER, a tak tedy i KERČ. Španělsky CUELLO. EL CHE po našem nebo v argentinské španělštině je to vysloveno CŽ. Tedy i CZ. Je to důležité H.K. a tak tedy K.H. v mém příběhu. Ale je to také rodné jméno RENATA HARACH – R.H. Dcery malíře FERDINAND von HARRACH a manželky německého vyslance v BERN. Jmenoval se CARL von SCHUBERT. A organizoval cestu LENINA ve vagóně označovaném jako „ZAPLOMBOVANÝ“, přes Německo do Švédska a ruského Petrohradu v roce 1917. To přijde na řadu v dalším příběhu. Proč? LENIN dojel do Petrohradu dne 16.dubna 1917. V den, který v roce 1941 seskočil OTMAR REIDL OPERACE BENJAMIN. A den, který je i 16. září, a tak tedy i 19.září. Den kdy se narodil Václav Kabeláč a přesně OSM let po něm já.

Co bylo tehdy naproti ROHU Antonínská a Bubenská ulice (A.B.)? Naproti Mlékárně, kde byl vrah zadržen? Přece nádraží HOLEŠOVICE BUBNY. H.B. Přímo naproti tomu místo stávaly odstavené vagóny na kolejích a různá skladiště železničářů. Tam jsme měli setkání naší dětské odbojové skupiny začátkem šedesátých let. S naším velitelem TŮMA-LANG. Tam jsme přísahali věrnost generálu PATTONOVI a US ARMY. A věrnost boji proti Sovětskému svazu až do jeho úplného zničení. Přímo z tohoto nádraží odjížděly za Druhé světové války transporty českých Židů do Terezína. V okrese Litoměřice. U Labe. Po výstavbě magistrály a demolici části nádraží a okolních domů tam byla vystavěna stanice metra Vltavská. A to vše na dohled od mostu HLÁVKY. HAVELKY. HAVEL KEY.

A závěr tohoto příběhu? Kdyby se jeli historici podívat na památník výsadkářů, COMMANDOS do SKOTSKA tak by na něm viděli ze strany připevněnou cedulku s informací. Na ní stojí že tak jak tam byli cvičeni britští vojáci, tak tam byli cvičeni i výsadkáři z POLSKA a NORSKA a ČESKOSLOVENSKA. Vzpomínka na minulost. Připomenutí toho, co bylo. A informace do budoucna. Jak může a bude probíhat dorozumívání mezi TŘEMI SESTRAMI. Jaké jazyky mohou být užity. A věřte mi, že norština a NORSKO byla skutečně zlatý důl informací mezi zpravodajci ve STUDENÉ VÁLCE.

R.I.P. PORUČÍK VÁCLAV KABELÁČ!