Přesto že to tady již bylo a myslím, že i vícekrát to zase v tomto příběhu zopakuji. Pro vás kteří budete chtít plně pochopit konání rasistické a komunistické KGB a ŠTB v devadesátých letech platí, že to lze pouze jestliže jste četli můj příběh BERN – LUCERN – BASILEA DÍL III A. Samozřejmě, že bude dobré když budete mít přečteny všechny příběhy ale tento – a především jeho poslední část je důležitá abyste pochopili co se odehrálo koncem devadesátých let a kdo to organizoval. A tak konečně pochopíte, jakým způsobem a jakými metodami kromě těch vám již určitě známých oni pracují.

Ten příběh který je třeba číst pro poznání toho co se stalo koncem devadesátých přečetlo již skoro na 2 500 čtenářů. To znamená že zaujal. A já tak mohu rovnou jenom telegraficky připomenout co se odehrálo a dostat se k tomu o čem můžete číst výše uvedené chorobopisy, nebo dokumentaci z mých dvou operací.

Role moje a mých blízkých v OPERACI BENJAMIN je popsána také tady na webu. Otce, příslušníka DVOJKY generála Františka MORAVCE a jeho následovníků v ilegální organizaci důstojníků československé armády, zavraždili ihned v roce 1990 – 04.10.1990. Matku o pár let později a tchýni rovněž tak. Došel jsem k závěru že i úmrtí tety AURÉLIE ŠIDLÁK v roce 1988 před Listopadem 1989 nemuselo být přirozené. Všichni pracovali v souladu s odkazem M.B. – MASARYKA a BENEŠE. UKONČIT SSSR A SVĚTOVÝ KOMUNISMUS TAK JAK TO BYLO SJEDNÁNO SPOJENCI VE WWII. PŘESNĚ KE KONCI ROKU 1991. A JAK SE TAKÉ STALO.

Jak to tehdy probíhalo? VLADIMÍR PUTIN působil praktický celý dospělý život v KGB. 16 let. Z toho 6 let působil na rezidentuře KGB v DRÁŽĎANECH v Německé demokratické republice. V DRÁŽĎANECH byl v čele SED, v této době kdy tam působil Putin, pak poslední šéf východoněmeckých komunistů HANS MODROW. Ten který, zrušil návštěvu PRAHY na jaře 1990 kvůli mě a zcela veřejně mě ignoroval když jsme se setkali v zařízení JUŽNOJ na KRYMU v srpnu 1990. Zcela veřejně a schválně viditelně. Je jisté že on nic nevěděl o OPERACI BENJAMIN. Ta byla v té době v plném proudu. S jasným cílem ukončit SSSR ke konci roku 1991. To si východoněmečtí komunisté, stejně jako českoslovenští komunisté – včetně mnoha vyloučených z KSČ po roce 1968, tak zvaných OSMAŠEDESÁTNÍKŮ – nepřáli. Ale i další jak vyplynulo z mého „náhodného“ setkání v TEL AVIVU o mnoho a mnoho let později ( cca 2012-2013) s představitelem Ústavu Marxismu Leninismu z Budapešti v Maďarsku. Který mně to tam pěkně spočítal. Jak říkáme v Čechách. Byl jsem tehdy myč nádobí v LONDÝNĚ a on z toho měl převelikou radost.

Putin po návratu z DRÁŽĎAN pracoval jako asistent rektora Petrohradské univerzity a poté jako poradce předsedy Městské rady Leningradu ANDREJE SOBČAKA. Od roku 1991. Po porážce ANDREJE SOBČAKA ve volbách v roce 1996 se přestěhoval do MOSKVY. Tam začal pracovat v odboru správy majetku prezidenta Ruské federace BORISE JELCINA. 25.07. 1998 se stává ředitelem FSB – FEDERÁLNÍ SLUŽBA BEZPEČNOSTI – nástupce KGB, která byla nástupcem NKVD LAVRENTIJE BERIJI a NIKOLAJE JEŽOVA a ta byla nástupcem OGPU a ČEKY F.DZERŽINSKÉHO. 29.03. 1999 se stává tajemníkem Bezpečnostní rady Ruské federace. A 09.08.1999 se stává předsedou vlády Ruské federace. Prezidentem Ruské federace se stává de facto dne 31.12. 1999. kdy rezignoval BORIS JELCIN. A zvolen je ve volbách 26.03. 2000. Od té doby je ve funkci s jednou vystřídáním MEDVĚDĚVEM. Kdy byl zase předsedou vlády. A pak už stále a stále prezident.

A právě v době kdy byl PUTIN ředitelem FSB – KGB probíhají vzpomínkové akce při 80. výročí založení KOMSOMOLU. Jsem na ně také pozván a do MOSKVY cestuji. Tam probíhá ta akce která je podrobně popsána právě v tom velmi čteném příspěvku. A právě to co se odehrálo v ruských elitách pod vedením PUTINA po ní potvrzuje, že skutečně to podání mně „VAZJA“ ruky maršálem JAZOV potvrdilo to, že skutečně ruská armáda organizovala veškeré to konání směřující k pádu SSSR. Právě proti KGB. Za DEMOKRATICKÉ RUSKO. To že se to nepovedlo je jiný příběh. Pravděpodobně stejnou motivaci měli důstojníci Ruské imperátorské armády – R.I.A. v roce 1917. A to se také nepovedlo. Armády jsou prostě zřizovány k jiným účelům než k tomu vládnout. To umí jenom za pomoci síly. Jak se můžete přesvědčit na všech těch vojenských režimech hlavně v Latinské Americe ale i dnes i jinde všude po světě. Proto je důležité aby byli zcela a bezpodmínečně apolitické.

Připomínám, že když jsem cestoval na ty oslavy, koncem října, do MOSKVY tak vedle mě v letadle seděl a ve hotelu Český dům na českém velvyslanectví žil a se mnou letěl zpět jakýsi ing. NEGRA. Představil se tak. Prý finanční ředitel AGROFERT ANDREJE BABIŠE. O BABIŠOVI jsem kromě několika tehdy již zveřejňovaných článků nevěděl vůbec nic. Ing. NEGRA mi vyprávěl při tom pobytu, že jeho cesta do MOSKVY je pracovní a že jede vymáhat k Ruské armádě, zaplacení dodávek firmy BABIŠE pro Ruskou armádu. A nakonec mi nabídl setkání s BABIŠEM. Nabídku jsem přijal a s BABIŠEM jsem se sešel. V úvodu jsem se ho zeptal, abych nějak začal, zda mu zaplatili a říkal že ano. Za druhé jsem se ho zeptal, protože mně přijímal na ŽIŽKOVĚ u „ŠLOUFA“ zda se ŠLOUFEM spolupracuje. Já jsem ho neviděl od počátku devadesátých let. A v tom momentu jsem poznal že o spojení s ním nechce hovořit. A tak jsme se po několika BLABLABLA o všem a o ničem. Rozešli. To muselo být někdy v LISTOPADU 1998. Abyste věděli proč se kroutil při vyslechnutí jména ŠLOUF musíte vědět, v MOSKVĚ na těch vzpomínkových akcích jsem potkal pouze další dva hosty z Čech. A oba byli ti největší přátelé, skuteční přátelé a političtí přátelé MIROSLAVA ŠTĚPÁNA. Snad kromě JOSEFA SKÁLY skutečně jediní. Byl to jeho kolega z koleje na Vysoké škole zemědělské v Praze VIKTOR PÁZLER a jeden z mých předchůdců ve funkci předsedy ÚV SSM MILOSLAV DOČKAL absolvent Univerzity v BRNĚ. Tak dokonalou OPERACI připravili proto že kdyby se to zvrtlo tak by „ukázali“ na viníka MIROSLAVA ŠTĚPÁNA. Takou pitomost mohli ale vymyslet jenom v LIDOVÉM DOMĚ při svých permanentních, bez přestávky mejdanech. Se ŠLOUFEM jsem se znal od roku 1976 a byli jsme kolegové a pak jsem s ním „žil“ denně 4. roky – 1982 – 1986. Vím dobře co si myslel čeho že je schopen a vím dobře čeho byl skutečně schopen. Tehdy za totality s gangem KAPEK VÍT a ADAMEC ATOS v zádech – registrovaných agentů KGB. Na záznam o tom jsem se jel osobně podívat do CAMBIDGE do archívu CHURCHIL a tam do archívu VASILY MITROCHIN. Po těch letech „spolupráce“ se ŠLOUFEM si dovedu dost dobře představit co to muselo být za hukot v LIDOVÉM DOMĚ když organizovali tuto a podobné akce.

A začal rok 1999. Já jsem byl po tom všem jasně přesvědčen že je s Ruskem Amen jak se u nás v Česku říká. V té době jsem žil v obci KLAMOŠ u CHLUMCE nad CIDLINOU. A právě v té době někdy začátkem toho roku 1999 si koupil plukovník ŠTB JUDR. PETR SISÁK koně. A ustájil si ho náhodou právě v Chlumci. Ve stájích panství KINSKÝCH. Že to nebyla náhoda dokazuje to, že náměstí KINSKÝCH v Praze 5 bylo předtím ALBRECHTOVO náměstí. A vy kteří čtete víte, že ALBRECHT je i ALBERT a tak je to i ALBERTOV. Pak bylo ŠTEFÁNIKOVO náměstí. To byl SLOVÁK VLASTENEC a PILOT který byl podle názoru mnohých a mého také zabit při návratu do vlasti při havárii letadla. Pak to bylo náměstí SOVĚTSKÝCH TANKISTŮ s pomníkem SOVĚTSKÝM TANKEM. Který byl odstraněn a náměstí bylo přejmenováno na KINSKÝCH. V těch stájích KINSKÝCH jménem EQUIS – KONĚ v češtině přeloženo z latiny a vysloveno EKIS, byl vedoucím koňák podle veřejných informací velmi známý a velmi dobrý odborník v oboru jménem PŮLPÁN. Slyšeli jste někdy takové příjmení? To je někdo kdy není CELÝ. Koho je jenom PŮL. Jako například mého dědy z HORNÍ POČAPLY. KAREL GEBLT I. byl připraven o nohy. Nejprve o jednu a pak i o druhou. Říkali že měl BUERGROVU nemoc. Ta přichází podle dostupných informací do 40 let. Dědovi bylo přes sedmdesát když mu amputovali první nohu. víte také že BÜRGER nebo BUERGER je také HAM BURGER. Na LABI u kterého přímo v HORNÍ POČAPLY děda a babička žili. Je to i MC DONALD. O tom je tady samostatný příběh. Samozřejmě, že to organizovala STB a KGB. Nechtěli totiž abychom se scházeli. U nich v HORNÍ POČAPLY. A tak byli přesunuti i s babičkou do Domova důchodců v ŽATCI. Kde žila sestra matky s rodinou. Proč PŮLPÁN jako KAREL GEBLT ? No to byla pochopitelně doba kdy jsem byl spolu s dalšími z naší rodiny označován za německého agenta. Právě teď si musí ti nejlepší z vás vzpomenout, že v listopadu 1989 se rozšiřovala záměrně fáma, že na pražské velvyslanectví Německé spolkové republiky došel dopis od někoho z vedení KSČ s nabídkou že je bude informovat o všem co se ve vedení KSČ děje. Samozřejmě, že si ukazovali na mě. Víte, že jsem byl říjnu 1969 v NSR na turnaji. A bydleli jsme jednotlivě po rodinách. A že té době žil již ve FRANKFURTU nad MOHANEM můj bratranec KAREL GEBLT a krátce po mém návratu z NSR emigroval do NSR přes RAKOUSKO – „přes dráty“ – jeho mladší bratr – také můj bratranec ale i přítel a kamarád PETR GEBLT. A to vše myslím stálo tetu AURÉLII GEBLT v roce 1988 život. Byli SCHIDLAK a měli písemné rozhodnutí Obecního úřadu ve FRÝDNAVA tehdy MÍROVKA, že nebyli “ loajální Češi v průběhu WWII. A proč ještě PŮLPÁN? Ta jména která přijdou teď dobře znáte. Z mého příběhu i z místopisu mého příběhu. RADIOTELEGRAFISTA tedy předválečné označení TEL. (jako měl můj otec) a RADIOTELEGRAFISTA jako já a můj otec, vojenskou profesí a odborností, jménem ROTMISTR POTŮČEK JIŘÍ – a to je i RILLE – STRUŽKA malinký zdroj vody jako moje prababička TERESIE RILLE z VESELÍ U CHCEBUZE, byl zastřelen na útěku před GESTAPEM dne 02.07. 1942 u ROSIC NAD LABEM. Zastřelil ho strážmistr četnictva KAREL PŮLPÁN. POTŮČEK byl příslušník výsadku SILVER A. Ano SILVER – ARGENTO a VASIL A. Pak byl ještě výsadek SILVER B. To je i VASIL BENJAMIN. Tedy z toho může být jediný závěr : že tady nechceme nikoho. Ano tehdy v devadesátých letech se to tak veřejně neprezentovalo. Ale dnes je to venku v plné nahotě. Ti co kradli a spolupracovali nebo byli přímo příslušníky ŠTB a KGB tady nechtějí ŽÁDNÉ CIZÁKY ZE ZÁPADU. Ani z NĚMECKA a ani z VELKÉ BRITÁNIE a ani z AMERIKY. A vlastně odevšad ze ZÁPADU – CIVILIZACE. SLOVANÉ si sami poradí. Zatím jenom ukazovali že umí krást. Státy spravovat neumí. A tak si musí vystačit s tou slaboduchou „Nacionálně sociální a komunistickou slovanskou vlasteneckou ochrannou politikou“.

Ale zpět ke koni plukovníka ŠTB JUDR. PETR SISÁKA. Koupil BÍLÉHO KONĚ. Proč tomu asi rozumíte. Ale nejsem si jist zda budete rozumět proč ho koupil tam kde ho koupil. V KLADRUBECH. Byl to tedy KOČÁROVÝ KŮŇ z věhlasného chovu v KLADRUBECH NAD LABEM. Nedaleko od CHLUMCE NAD CIDLINOU. Asi byl nevhodný pro účel pro který tam koně chovají. A co jsou ještě KLADRUBY? To je REHABILITAČNÍ ÚSTAV KLADRUBY. VLAŠIM – VASIL M. To je ta VLAŠIM kde je významná zbrojovka o které se v poslední době moc nepíše – SELLIER BELLOT. V těchto KLADRUBY mají největší zkušenosti z péčí o velmi vážně zraněné pacienty. S všemi typy poúrazové péče. Naučí vás tam znovu chodit anebo si tam můžete koupit vozík a můžete jezdit jako nepohyblivý na vozíku.

A tak jsem využil nabídky a začal jsem jezdit na koni. Velmi pomalu a velmi opatrně. Když mně to přestávalo bavit, tak se na scéně objevila sestra plukovníka ŠTB JUDR. PETR SISÁK. A přijela s i z Prahy zajezdit na nějakém půjčeném koni a já zase jel na koni JUDR.PETR SISÁK – jejího bratra – jménem BANETA. Vy možná víte, že BAN je ZÁKAZ. A ETA je podzemní organizace v zemi – zvané VASCO – BASCO. Tam co maturoval OTTO HABSBURG. Syn císařovny ZITA a syn KAREL. To asi česká šlechta věděla když přišla o své postavení vznikem republiky M.B. – MASARYKA A BENEŠE. Tedy ZÁKAZ VASCO – ZÁKAZ VASKY.

Celý ten rok 1999 si mně chystali. Byl jsem jako po mrtvici. Ale byl jsem zvyklý na drogy které do mě cpali v totalitě a tak jsem s tím žil. Byl jsem stále v takovém RAUŠI že jsem si myslel že to je normální. Auto jsem řídil a jezdil jsem bez problémů. Pít jsem nepil. Jednou když jsem si někde nahlas na své stavy stěžoval to komentoval ing. ŽÁK LADISLAV pravá ruka ADAMEC ATOS evidovaný agent KGB a největší přítel plukovníka KGB MIRONĚNKO VIKTOR, toho který byl podle mého názoru jeden ze zodpovědných za dílo KGB v ČESKU a na SLOVENSKU, že je mně tak divně právě proto, že nepiju.

A pak přišel DEN D. 12.12. 1999 v den výročí podepsání Smlouvy o přátelství a poválečné spolupráci mezi SSSR a Republikou ČESKOSLOVENSKOU jsem po několika týdnech znovu vyrazil na koně. Přijel jsem do stájí. Tam nebyla ani noha. U brány seděli DVA muži středního věku a říkali mi že jsou z LIBERCE. Proč to oznamovali? Je to LI – LEE – lee jak dobře víte. Je to i Alma Mater mých dvou spolupracovníků právě výše uvedeného ing. LADISLAV ŽÁK a ing. PETR ROSECKÝ – kteří likvidovali pod vedením ADAMEC ATOS registrovaný agent KGB komunistický majetek. LIBEREC je i LJUBERCI, část MOSKVY. Kde působila i nechvalně známá – slavná KRMINÁLNÍ MAFIE právě v letech po pádu SSSR. Tedy právě v těch devadesátých letech. Nikdo jiný tam tehdy ten den ve stájích nebyl. A ani jsem nevěděl proč mi to že jsou z města LIBEREC říkají. V LIBERCI byl rektor Vysoké školy JUGOSLÁVSKÝ KOMUNISTA JOVAN ČIRLIČ, který uprchl před režimem TITA. Tedy uprchl před režimem ZRÁDCE TITA. Jak byl označován v komunistickém tisku. A tedy mohl ten LIBEREC souviset i s mojí podporou likvidace pro komunisty velmi přitažlivého systému JUGOSLÁVSKÝCH KOMUNISTŮ. KOMUNISTŮ MILOŠEVIČE. Ten režim byl slovy HAŠKA velmi REFINOVANÝ. Především zajišťoval nedotknutelné postavení komunistickým elitám a oporám režimu. Při povolení řady výhod a možností pro ostatní občany. Mimochodem ŠLOUF patřil k obdivovatelům tohoto režimu. Považoval jej za vzor jak by mohlo socialistické Československo fungovat. Vyprávěl mi o tom a dokonce se do BĚLEHRADU v době kdy tam byl velvyslancem HUSÁK mladší vypravil na služební cestu s cílem navázat kontakty. Oni ale kontakty se zemí okupovanou Sovětskou armádou nestáli. Ale zpět k tématu. JUGOSLÁVII tedy také mohli vymyslet z ŠTB a KGB v LIDOVÉM DOMĚ. Tehdy, čestně řečeno mi to bylo jedno. Bylo to pravděpodobně připraveno na to abych měl o čem přemýšlet až budu na VOZÍČKU v KLADRUBECH. Těch u VLAŠIMI.

Zpět do stáje. Byl jsem naprosto v jiném stavu. Ve stáji byla jenom jedna slečna. Jedna jediná. Nikde nikdo. Bylo jí asi dvacet. A já jsem ji sledoval jak připravuje sedlo na koně. A viděl jsem jak neutahuje pruh dole pod břichem koně. Dovedete si představit v jakém jsem byl stavu? Dodnes si to pamatuji jak jsem na to koukal a nic. Odvedla mě i s koněm do velké jízdárny kde byl připraven PARKUR. PARKUR jsou i PARA KUR. PADLÁ DRŮBEŽ. Moje babička M.G. MARIE GEBLT byla za svobodna jak ji mám uvedenou v rodném listě – HAHN. Ano také německé – cizácké a zápaďácké příjmení.

Samozřejmě, že jsem okamžitě spadl. Ale ne tak jak si přáli. A tak mě 12.12. 1999 operovali na DVAKRÁT – prý zlomenou PRAVOU PAŽI. Viz výše. Udeřil jsem se dost silně do hlavy a asi si také odnesl nějaké pochroumání celé kostry ale to není tak významné. 22.12. 1999 jsem byl z nemocnice propuštěn. A dne 31.12. 1999 převzal VLADIMIR PUTIN povinnosti prezidenta RUSKÉ FEDERACE.

To vše bylo přesně deset let po startu poslední fáze OPERACE BEJAMIN – PÁD BERLÍNSKÉ ZDI dne 09.11. 1989 a 17.LISTOPADU 1989 V PRAZE a vraždě VASILE MILEU ministra obrany RUMUNSKA dne 22.12.1989, která přešla do otevřeného povstání rumunské armády proti SECURITAE – místní KGB/ŠTB. A dne 25.12.1989 byl popraven rumunskými vojáky prezident Rumunska NICOLAE CEAUSESCU s manželkou ELENA. A u nás to vše skončilo volbou ALEXANDRA DUBČEKA předsedou FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ dne 28.12.1989 a VÁCLAVA HAVLA prezidentem ČSSR dne 29.12. 1989. K této volbě jsem komunisty poslance Federálního shromáždění osobně zavázal na stranické skupině komunistů poslanců Federálního shromáždění dne 27.12. 1989. V zasedací místnosti dole na ÚC KSČ na nábřeží armádního generála Hrdiny SSSR i ČSSR LUDVÍKA SVOBODY. Našeho velitele. Poslanci – komunisté to co jsem jim nařídil z moci úřední dané mi Mimořádným sjezdem KSČ splnili. Kde jsem odrazil všechny veřejné i neveřejné útoky a zákulisní útoky na prosazení volby ADAMCE – ATOS registrovaného agenta KGB, prezidentem ČSSR. A finále? DVA roky na to na narozeniny mého syna NIKOLA dne 26.12.1991 se definitivně formálně rozpustil SSSR.

A jak vždy píšu ve svých příbězích – Proč je to pravda? Když jsem odcházel z nemocnice tak jsem tam v HRADCI KRÁLOVÉ uviděl někde tam na cestě ven z nemocnice RUDOLFA HEGENBARTA. Vedoucí oddělení Státní administrativy ÚV KSČ – STB a SNB a ARMÁDA.

Protože je třeba mít nepřítele očích tak mi nabídli ti samí lidé kteří organizovali moje koňské dobrodružství práci. Pozvali mě do kanceláře JUDR.PETR.SISÁK plukovník STB, tam co se mi chlubil svojí fotografií v sovětském pionýrském kroji. Byl totiž s otcem v SSSR v dětství. A jako řádný žák sovětské základní školy se stal již jako dítě sovětským PIONÝREM. Nejen JAKO – jako jeho kolegové OLIGARCHOVÉ SOVĚTŠTÍ PIONÝŘI DOBYVATELÉ ZÁPADU pod vedením PUTINA – JAKO. On jím byl i doopravdy. Tam mi Ing. LADISLAV ŽÁK a JIŘÍ PYŠNÝ, jak jsem pak jsem zjistil důstojník komunistické rozvědky nabídli mně práci ve ZBROJOVCE BRNO. Zjevně nesplnili úkol a tak chtěli pokračovat v baště STB v BRNĚ v započaté práci. Šli na to chytře. Řekli, že chtějí ZBROJOVKU BRNO zachovat jako skutečně český a úspěšný a strojírenský podnik. A nabídli mi funkci obchodního ředitele. Samozřejmě to byl podvod. Šlo o to dostat mě na místo kde budou moci další lidé – z řad STB – pokračovat v mé „CHEMOTERAPII“ jak já říkám jejich ochucování mého jídla a nápojů. Ale nepil jsem a tak jsem samozřejmě i tyto jejich aktivity měl pod kontrolou. BRNO bylo místo kde svoje významné státobezpečnostní funkce vykonával ministr vnitra odsouzený a vězněný ministr vnitra generál SNB KINCL František. BRNO bylo místo kde vykonával významné státobezpečnostní funkce odsouzený a vězněný náčelník 2. správy STB – boj s vnitřním nepřítelem plukovník KAREL VYKYPĚL. BRNO bylo místo kde vykonával svoje významné státobezpečnostní funkce pozdější vedou oddělení Státní administrativy ÚV KSČ RUDOLF HEGENBART. Před tím místopředseda vlády České republiky tedy zástupce předsedy vlády České republiky ADAMEC ATOS – registrovaný agent KGB.

Měli především smůlu v tom, co jim uteklo, že jsem si zařídil, právě proto že jsem ty jejich hrátky dobře znal že jsem nemohl vykonávat odpovědnou funkci. Tedy být zodpovědným ze zákona za chod firmy. To je dost rozmrzelo. A tak prostě pokračovali postaru CHEMOTERAPIÍ. Zaměstnávali tam jakého si odborníka na střelné lovecké zbraně který se jmenoval FRANC. A právě tento FRANC mně přesvědčil, že není dobré mít plnou ruku šroubů a že bych si je měl nechat vyndat. Nakonec jsem zase „vyměkl“. A na operaci jsem šel. To jsou ty další chorobopisy. To už jsem ale pochopil, že nemůžu v této zemi zůstat. Po návratu jsem odcestoval na tři měsíce do Londýna na jazykový kurs a pak jsme se programově rozvedl a odjel za prací do LONDÝNA. Vím, že celou tu dobu dělali jako že jsem se pominul a dokonce to psali schválně do novin. Nepominul jsem se. Šlo mi o život. Pud sebezáchovy a šestý smysl na vrahy mám vyvinutý dobře.

A tak jsem v roce kdy byl zavražděn „konferenciér“ onoho večírku v KREMLU popsaného v tom důležitém příběhu generál ALEXANDER IVAN LEBEĎ, v té době ve funkci gubernátora KRASNOJARSKÉHO kraje, odcestoval do VELKÉ BRITÁNIE. Chtěl jsem do AUSTRÁLIE. To mi ale slovenský personál australského velvyslanectví ve VÍDNI znemožnil. Nechal jsem si tehdy, jak požadovali na australském velvyslanectví, udělat v BRNĚ odběry krve na přítomnost drog v krvi. Ti to dodali na velvyslanectví do VÍDNĚ. Ve VÍDNI mi řekli že mi vízum neudělí. Proč? Slovenský pracovník velvyslanectví mi řekl že nejsou povinni sdělovat důvod neposkytnutí víza. Tak asi tak…