Díl II. Stručný popis cesty lidstva do 21. století. Army, Armaments, Armee, Armada, Armáda, Armija, Armejci, Aramejci a Armani.

655 zobrazení
TiskTisk

Všechna ta slova v úvodu, v nadpisu, jsou podobného základu. Mají stejný kmen. Pochopitelně k našemu účelu. Nemusí mít společného nic jiného, jen ta tři první písmena. Army je v angličtině naše české Armáda. Armee je armáda v němčině. Ve španělštině je Armada vojenské námořnictvo – tedy v angličtině Navy. V ruštině je Armija také naše české Armáda. Ale Aramejci a Armani jsou dva starobylé národy.

A také názvy těch dvou národů začnu. Armani – česky Arméni je jméno národa, který pochází ze staroperského názvu Armanestan a Arman, podle pohraniční provincie státu Urartu na historickém arménském území, které bylo v polovině 1. tisíciletí před naším letopočtem osídleno mimo jiné i Aramejci. Sami Armani se označují jménem Hajer a svou vlast nazývají Hajastan. Slovo – stan znamená země, takže vlastně Hajastan je země Hajů. Tak to je v češtině. V angličtině je to Hayk. To byl legendární patriarcha Arménie, který byl pra-pra-vnukem Noah – česky Noe. Kromě legend se neví, jak tento název vlastně vznikl. Ale vy si určitě všímáte podobnosti slova Hayk se jménem – příjmením Hayek, Hájek – které doprovázelo moje rodiče a mě prakticky celý život a je to podrobně v předcházejících příspěvcích popsáno. Kromě toho si můžete vzpomenout, že vedoucí mojí studijní skupiny na Vysoké škole politické ve Vokovicích kde de facto padla KSČ v roce 1989, byl Gajer – tedy v ruštině Hajer. A určitě si vzpomínáte na nezapomenutelnou postavu z filmu Svěrák Smoljak – Hujer. Hrál ho Václav Lohniský – V.L. – Vasil/Václav a Ludmila.

Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Nazývají to území vysočina. Vysočina je název pro Highlands ve Skotsku a Verchovina je název pro podobná území v C.R. – Carpathian Ruthenia ( Churchill Roosvelt ) nebo C.R. – Czechoslovak Republic- ale česky Podkarpatské Rusi. V mém příběhu je nejdůležitější to, že Arménie je nejstarším státním útvarem světa s křesťanským společenstvím a s nejstarší existencí státní církve. Arménie přijala křesťanství v roce 301. ( Můj dres se kterým jsem jel do Brém, americká okupační zóna, na turnaj v basketbalu v říjnu 1969 měl číslo 31). Historický výzkum poukazuje na to, že to nebylo v roce 301, jak říká tradice, ale v roce 314 – to ale víme je i 3 a 14 – hodiny jsou 2, takže je to 32. 1775.

Arménská apoštolská církev se také nazývá Gregoriánská církev. Tento název je odvozen od jména patrona arménské lidu, který se jmenuje v latině Gregory Illuminátor. Ten podle tradice pokřtil krále Trdat III a právě ten povýšil křesťanství na úroveň státní církve. Gregory Illuminátor – tedy G.I. ale i po našem i G.L. a tedy je EL CHE. Do češtiny přeložené jeho jméno je Řehoř Osvětlitel – tedy Ř.O. – jako pro všechny mimo naše jazykové teritorium – R.O. – Reidl Otmar – Operace. Benjamin. A král se jmenoval Trdat, což je zcela v souladu s naším Thor, tor, toro, Toronto, Torino, tree atd.. A tak jsme u základu vzniku jednoho ze společných znaků dorozumívacího jazyka mezi vojáky.

Pro náš další příběh je ale důležitá ta část legendy, která hovoří o tom kdo přinesl do této části světa křesťanství. Po umučení Ježíše Krista, počátkem 1. století. Byli to dva – možná tři z jeho apoštolů. Jedním z nich byl apoštol Bartoloměj. Ten přichází na území Arménie – tehdy Velké Arménie a šíří zde víru. Uzdravuje dceru krále Polimea a ten se stává křesťanem. Jeho bratr však proti Bartoloměji poštval pohanské kněze, věznil a mučil ho. Bartoloměj byl odsouzen k Perskému trestu smrti – byl stažen z kůže a posléze ukřižován s hlavou dolů. Údajně se tak stalo ve městě Derbent (nebo dříve i Derbend) na břehu Kaspického moře. Kaspické moře je Caspic Sea – C.S. – X – EL CHE. A Derbend je i anagram Bender nebo i Dr.Benda.

Scénu ukřižování zachytil ve svém díle Michelangelo v Sixtinské kapli ve Vatikánu. Je tam vyobrazen svatý Bartoloměj jak v jedné ruce drží koželužský nůž a ve druhé ruce svoji kůži. Na té kůži zanechal umělec svůj autoportrét. Jmenoval se totiž Michelangelo Lodovico Buonaroti Simoni. Tedy náš základní klíč k operaci Benjamin M.L.B. a Simoni – jako další za chvíli představený další z Apoštolů – Simon Horlivec, který také snad pobýval na území Arménie.

Je ale možné už nyní napsat, že právě Bartoloměj – jeho jméno a osud a vše co s ním bylo později spojeno souvisí s operací Benjamin. Znamená to i proto, že holandské a německé Bartholomeus je jasný anagram Mohorita Basil. Nebo anglické Bartholomew je anagram Mohorita W/B. V ruštině je to Varfolomej. Že to není náhoda uvedu jen jeden příklad. Předseda ONV – tedy dnes okresního úřadu v Praze 7 – u nás ve Spartanburgu, byl v šedesátých letech muž jménem Koželuh. S jeho dětmi jsem byl na táboře ve Skokovech. Byli tam snad jednou nebo maximálně dvakrát – Honza a Iva Koželuhovi. Mám dokonce Ivu Koželuhovou na fotografii. Patřila totiž k mým mnoha učitelkám hry na kytaru ( kytara má tvar čísla osm – 8 ). Koželuh se jmenoval i vynikající sportovec . Fotbalista Sparta Praha, byl i hokejista a hlavně skvělý tenista. Vyrostl na tenisových dvorcích LTC Praha který sídlil v Praze 7 Holešovicích, Bělského ulice – nyní Dukelských hrdinů. LT – je značka Litoměřic a Che k tomu. Wikipedia píše, že tento klub své zápasy odehrával v Pražských vzorkových veletrzích na Bělského třídě – poté a až dodnes Dukelských hrdinů. Tedy ve Spartanburgu, jak já ta místa v Praze 7 nazývám podle místa narození generála Westmorelanda, náčelníka štábu US Army v době války ve Vietnamu. A právě fotbalista, hokejista a tenista Koželuh prožil Druhou světovou válku v USA. A až po jejím skončení se vrátil zpět do Československa.

Dál budu s Bartolomějem pokračovat až po uvedení dalších dvou Apoštolů, kteří údajně v Arménii působili ve dvojici – Judy Tadeáše a Simona Horlivce. Byl totiž základní postavou celého příběhu Operace Benjamin. Tak klíčovou, že si myslím, že Operace Benjamin byl název pro skutečně tajný název operace – Operace Bartoloměj – nebo jenom OB, protože jmen začínajících B je v celém průběhu samotné Operace více. A také víme že písmeno B je velmi podobné číslu 8. O tom však bude řeč až v v některém z dalších dílů.

Simon Horlivec a Juda Tadeáš – v češtině – jsou Apoštolové, kteří jsou podle jedné verze “ evangelický tým “ tandem, právě na území Persie a Arménie. A oba byli společně umučeni k smrti v roce 65 našeho letopočtu . Rok 65 v římských číslech je LXV – je to tedy anagram VXL – Vasil. Tato verze je podle “ Golden Legend “ – G.L. – EL CHE. Západní křesťané slaví jejich svátek společně dne 28. října – 28.10. V den kdy slavilo svůj svátek také společenství v tandemu Československo, jako den vzniku republiky. Simon Horlivec byl ale, podle jiné legendy, ukřižován 10. května v roce 61 našeho letopočtu Římany ve městě Caistor, dnes Lincolnshire, East Midlands, Británie – základní klíč Operace Benjamin Lincolnshire, Midlands, Britain – L.M.B. Ano a také vidíte dobře v názvu města jméno presidenta USA Lincolna Abrahama. Východní církve tak slaví svátek Simona Horlivce právě v tento den. A 10. květen je jedno z nefrekventovanějších dat v mém příběhu. Je to datum smrti prvního manžela mojí matky – 10. května 1945 v Hradištku u Prahy. Byl v té době policejním pyrotechnikem pražského policejního ředitelství v Bartolomějské ulici. A dodnes je tam jeho jméno uvedeno v ulici Bartolomějská naproti kostelu svatého Bartoloměje na pamětní desce. 10. května 1948 byl můj otec přijat za kandidáta KSČ a přesně rok na to – 10. května 1949 byla v Bristolu ( Vršťala klaun Ferdinand ) vztyčena socha Neptuna – vládce moří. S Trojzubcem v ruce. Přímo u Augustine parade a nedaleko od památníku rodáku města Bristol maršálu Slimovi – Slim je Wasil – vítězi v Barmském tažení. A vy kteří čtete vše víte, že otec mojí manželky Svoboda Miroslav ( z Plzně ) pracoval v Barmě ( česky Barma, anglicky Burma, španělsky Birma – jen znovu na ukázku, že důležité jsou v mém příběhu souhlásky a ne samohlásky ) – dnes Myanmar – na československém velvyslanectví počátkem osmdesátých let. Víte, že 10. květen je i 10. srpen a plus dva Moravcovu metodou je to datum 12. srpna – 12.08. datum narození mého otce a 08.12. narození mojí manželky Svoboda . Simonides, plukovník, byl můj přímý nadřízený na vojně v Litoměřicích – říkali jsme mu Simon. Simonides, křestním jménem Jakub, byl zase továrník ve filmu VW – V.M. – Voskovce a Wericha Hej rup ( ten název filmu je také důležitý H.R. je i H.P. – Horní Počaply a Horní Počernice ale také je to po našem NL – Niederland – podzemí ). Apoštol Simon zemřel mučednickou smrtí. Podle legendy byl rozříznut pilou. Proto je tak často s pilou vyobrazován. Můj otec byl Lumberjack – lesní dělník, tesař ( L.M.B. a Jack – forma jména Jan a i Jakub ). Lumberjack byl i maršál Koněv ( anagram Konev, Novák, Vaněk ). Ivan Sergejevič Koněv – IKS – X – CHE – EL CHE. Přízvisko Simona – nick name – Horlivec je podle výkladu odborníku známkou jeho urputné víry v Boha. Někteří autoři používají i slovo žárlivý – jako výraz pro absolutní obranu Boha před všemi nepřáteli. Jeho dalším atributem vedle pily je i loď a jedna nebo dvě ryby. A žárlivý a horlivý jsou i slova žár a hořet. Tedy zase OR. Hebrejské OR – světlo. I kůže – a to je zase Svatý Bartoloměj. A můj otec v Gulagu Kožva/ Koža – Pečora/Pec ora. A manželka Jaroslava Romanoviče Haška, kterou si přivezl z Ruska – Šura – škura – rusky kůže.

O smrti Simona Horlivce i o místech jeho působení hovoří dvě základní verze. Fakt je ten, že na seznamech Apoštolů jsou s Judou Tadeášem vždy vedle sebe. A to na dvou seznamech je jeden na desátém místě a druhý na jedenáctém místě a na jiných dvou je to obráceně. Za nimi už je uváděn jenom Juda – Jidáš Iškarotský, jako číslo 12. Právě pro shodu jmen – Juda a Juda – v tom se odborníci shodují, se Apoštol Juda začal nazývat Tadeáš. V češtině. Jinak je označen také jako Lebeo ( u Matouše ) a to je také řeka Labe a Ludmila a Basil. Anebo jako Juda Jakubův ( u Lukáše ). Podle tradice Juda Tadeáš syn Alfea – Kleofáše a jeho manželky Marie, příbuzné Panny Marie. Byl tedy příbuzným – bratrancem – Ježíše Krista a jeho bratrem byl Apoštol Jakub mladší. Podle starobylého podání ( u Pseudo – Abdia ) působil společně se Simonem Horlivcem 13 let v Arménii a v Persii, kde oba nakonec podstoupili mučednickou smrt. A oba byli zavražděni. Svatý Juda byl usmrcen kyjem nebo sekyrou. Právě od působení Apoštola Judy Tadeáše a Apoštola Bartoloměje odvozuje Arménská apoštolská církev svůj původ. Oba jak Simon Horlivec tak i Juda Tadeáš jsou pochováni v bazilice Svatého Petra ve Vatikánu v Římě.

Jméno Tadeáš je také známo v řečtině jako Theodor. Theodor byl také 26. president USA Roosevelt. Ten vykonával úřad od 14. září 1901 do 4. března 1919. ( 14. září velmi důležité datum a rok 1919 také ). Byl příbuzným 32. presidenta Franklina Delana Roosevelta. Ten vykonával úřad od 4. března 1933 do 12. dubna 1945. Tedy skoro přesně 12 let. Jméno Theodor je také po našem The Dr. Tedy Doktor se anglickým členem.

Jak konkrétně souvisí osud Arménské církve s mým příběhem? V roce 1920 se stala Arménie součástí Sovětského svazu. Tak jako všude po SSSR byla církev vystavena pronásledování ze strany sovětských úřadů. Představený arménské církve George V – v arménštině Gevorg V., pokračoval ve své práci navzdory tlaku sovětské vlády až do své smrti 9. května 1930 ( to je i 9.srpen a to se narodili moji dva bývalí nevlastní bratři dvojčata v roce 1943 ). Všimněte si že se jmenoval stejně jako britský král v době zahájení První světové války George V. Který byl bratrancem ruského cara Nikolaje II. A samozřejmě si je třeba všimnout i data jeho smrti. Možná právě proto, na rozdíl od ostatního světa, slavil SSSR konec války v tento den. Vše co tady píši tomu nasvědčuje. Po jeho smrti se stal představitelem arménské církve Khoren – Choren Muradbegian. Ten byl například v roce 1905 na příkaz cara Nikolaje II. ve vyhnanství v Orlovské gubernii – podle hlavního města Orel ( Oriel se jmenují části domů vystupující na předních fasádách domů. Domům s Oriel výklenky je věnována i s fotografiemi jedna kapitola – jeden příběh, tady na webu. A Orel byla i tělovýchovná organizace v Československu – vedle Sokol ).

V roce 1920 byl dokonce v USA, odkud se vrátil zpět do SSSR. Jeho příjmení je Muradbegian – Murad a Begian. M.B. Ale i Begin M. – Menachem Wolfovič Begin, pozdější předseda izraelské vlády, který byl s mým otcem ve stejném Gulagu – Pečorlag na začátku čtyřicátých let. Muradbegian se narodil 8. prosince 1873 v gruzínském městě Tbilisi. A vy víte, že 8. prosince se narodila moje manželka a že 8. prosince je i 08.12. a to je i 12.08. A to se narodil můj otec. MuradBegian byl zvolen hlavou církve 12. listopadu. To je i 12.11. – 1775. A je to také den kdy kdy byla prohlášena za svatou Anežka – Agnes Česká v roce 1989. A Anežka byla Klariska podle Santa Clara. 12.11. ( 1775 ) 1989 bylo ve stejný den kdy se konala moje konference SSM v pražské Havlově Lucerně. Muradbegian byl zavražděn sovětskými státními orgány. Stalo se to v noci z 5 na 6. dubna 1938. 5. dubna se v roce 1891 narodil otec mojí matky Karel Gebelt. A tedy můj děda z Horních Počapel. V jednom dokumentu Ministerstva vnitra, který sloužil k dokumentaci při prověřování mého otce ( mám jej v držení ) počátkem padesátých let je “ omylem “ u dědy zapsáno datum narození na 6. dubna. Jméno ChorenKhoren se v ruštině píše s ruským CH na začátku. A to je naše X. Che – EL CHE. a M.B.

Po jeho smrti byl do této funkce zvolen Gevorg VI. Vlastním jménem Gevorg Čorekčjan. Ten se narodil dne 2. prosince 1868. V Nachičevaň na Donu, Rostov na Donu. 2. prosinec je i 2.leden a ten je Moravcovou metodou krát dvě i 4. leden. Datum narození mojí matky. Gevorg VI. zemřel také dne 9. května jako Gevorg V. ( A to je také 9. srpna a to se narodili dva moji bývalí nevlastní bratři dvojčata v roce 1943 ) Gevorg V. zemřel ale roku 1954. V roce 1937 ho Choren I. Muradbegian jmenoval svým zástupcem. V této funkci byl i po po smrti Chorena I ale oficiální hlavou Arménské církve se stal až dne 16. června 1945. ( Moravcovou metodou minus dva je to 14. června -svátek Vasila, datum vzniku US Army v roce 1775 a datum narození Ernesto Che Guevara, 16.06. je i 19.09. – datum mého narození a rok 1909 důležitý v celém příběhu ). Jeho působení bylo velmi úzce spojeno s Druhou světovou válkou. Organizoval, velmi aktivně, finanční pomoc Arménů pro Sovětskou armádu. Z prostředků, které se podařilo získat, byly nakoupeny tanky a byly vytvořeny dva tankové pluky – jeden pod jménem David Sasunskij a druhý pod jménem Generál Bagramjan. Napsal dopis Stalinovi, ve kterém ho požádal o vytvoření zvláštního účtu na které by mohly být prostředky, vybrané v diasporách Arménské církve po celém světě, uloženy a mohly být použity právě pro nákup tanků. Stalin mu odpověděl děkovným dopisem, který byl zveřejněn dne 22. února 1943 v novinách Izvěstiji. Všimněte si že to bylo 22.02. To je datum, kterému jsem věnoval jednu z předcházejících kapitol, tady na webu v Dílech o 0000 a 2222 a 5555. Gevorg VI. poté požádal, dne 3. dubna 1945 ( Moravcovou metodou plus dva 5. duben, narození mého dědy Karla Gebelt v roce 1891, z Horních Počapel ), Stalina o možnost znovuobnovení činnosti Arménské církve v plném rozsahu. A stalo se to, že Stalin jej pozval na schůzku do Kremlu. Tam se sešli dne 19. dubna 1945. Schůzka se uskutečnila za účasti Stalina, Molotova Vjačeslava a Ivana Vasiljeviče Poljanského a Gevorga VI. Jak říká zápis – podle Wikipedia – Stalin vyslechl a zprávu o požadavcích Gevorga VI, jménem Arménské církve a s jeho návrhy souhlasil. Schůzka se uskutečnila dne 19. dubna. A to je i 16. dubna. To byl vysazen v roce 1941 první příslušník československé armády z Londýna do týlu nepřítele, Landeck, Innsbruck, Rakousko. Byl první a jediný před napadením SSSR a byl vybrán pro tento úkol pozdějším velitelem výsadkového vojska generálem Palečkem Karlem. Jmenoval se Otmar Reidl – Operace Benjamin, byl z Kroměříže, ( Jako Ludvík Svoboda ) tam také před válkou sloužil základní vojenskou službu a pracoval u firmy Baťa před Druhou světovou válkou. Do Londýna odcestoval z jazykového kurzu do kterého byl vyslán protože se měl stát pracovníkem firmy Baťa v Kongu. Ale začala válka. Také ale víte, že duben je čtvrtý měsíc od začátku roku a to je od konce roku měsíc září – je to tedy i datum 19.09. – datum mého narození. A i rok 1909 se vším co se v něm odehrálo a o němž bude ještě řeč. Schůzky se zúčastnil V.M. – Vjačeslav Molotov. A také Ivan Vasilijevič Poljanskij. Představitel výboru sovětské vlády pro otázky církví. Poljana, je název pro rozlehlé louky na vysočině – verchovině – Higlands v Carpathina Ruthenia – Podkarpatské Rusi. Jeho jméno po otci je Vasil. A Ivan Vasilijevič byl i ruský car Ivan Hrozný. A po této schůzce byl Gevorg VI. dne 16. června – 16.06. zvolen oficiálně do čela Arménské církve. A 16.06. je i 19.09. Moje datum narození a rok 1909. Ale, aby to všechno byla pravda co tady píši, tak je to i 19.06. a to je Moravcovou metodou minus dva i 17.06. a to se narodila moje babička Marie Gebelt, manželka Karel Gebelt ( rozená Hahn – Han – Hon ) z Horních Počapel.

Po Gevorg VI. se stal hlavou Arménské církve Vazgen I. Uvádí se také Vasgen I. Narodil se dne 3. října ( 20. září ) 1908 v Bukurešti – Romania. Navštěvoval arménskou školu v Oděse. Pak studoval a žil v Rumunsku. Angažoval se v práci Arménské církve v Rumunsku a později i v Bulharsku. Po celou Druhou světovou válku tedy žil v Rumunsku. Státu, který byl spojencem fašistického Německa. Hlavou Arménské církve se stal v sovětské Arménii dne 30. září 1955. Jeho občanské jméno bylo Levon-Karapet Abramovič Palčjan. Levon Karapet je L.K. – EL CHE. Abraham je jméno po otci a příjmení je Palčjan – jako generál Paleček, nebo František Palacký. Vy kteří čtete, víte dobře, jaký význam mají tato jména v celém mém příběhu. Vasgen se narodil 3. října. To je Moravcovou metodou plus dva i 5. října. a to se narodil Václav Havel. Krát dva je to 6. říjen a to se odehrála bitva u Dukly. A když 6. říjen tak i 9. říjen a to “ zahynul “ Ernesto Che Guevara v Bolívii. Datum 20. září je datum mezi mým datem narození dne 19:09 a datem 21.09. – datem narození mého spolužáka z učení a přítele a druhého manžela mojí sestry Uher – Magyar. Který žil s mojí sestrou v Litoměřicích v Palackého ulici. Jenom pro připomenutí. Můj otec žil v Karlových Varech na Palackého náměstí. A začátek jeho fungování v čele církve byl v roce 1955 – a to jak už bylo mnohokrát napsáno je i 1920, 1922, 1925, 1950, 1952.

A než se vrátím z Arménie do Prahy tak ještě jednu zcela zásadní poznámku, která dokazuje jednoznačně o tom, že vše co tady píši je skutečně tak, jak to popisuji. Že celá ta organizace pádu SSSR byla v rukou Tří sester a tato část hlavně v rukou Ruské/Sovětské armády. Která měla moc to vše organizovat a připravovat. Jak jsem již několikrát psal mým partnerem v SSSR po Viktoru Mišinovi ( V.M. ) se stal Viktor Mironěnko ( V.M. ). Byl národností Ukrajinec a pocházel z Černigovské oblasti. Určitou dobu byl v čele Ukrajinského komsomolu v Kyjevě a pak se stal hlavou celého sovětského Komsomolu. Často jsme se v období mého předsedování SSM vídali. V Praze v Moskvě, ale i třeba v Pchjongjangu. Na Wikipedia si přidal v posledních letech i svoji hodnost plukovníka KGB. To mi nikdy nenapadlo, ale asi to tak bylo. K našemu vztahu se určitě dostanu v Pamětech, které snad jednou napíši. Teď jen malou poznámku, aby jste viděli jaké panovaly vztahy mezi vojáky a jimi z KGB. Jednou mi při nějaké příležitosti vyprávěl anekdotu. Její znění bylo : “ Víš co říkají Armjani ( Arménci ) ? Oni říkají : Takava jesť C’est la vie. “ Přeložím pro ty kdo toto francouzské úsloví neznají. C’est la vie znamená samo o sobě Takový je život. Takže Smysl vtipu byl Takový je takový je život. To samozřejmě naráželo ne na Armjani, jako národ ale na vojáky – Armjani, všechny vojáky. Že jsou trochu neznalí, slušně řečeno. Možná je můj komentář k tomu vtipu zbytečný, ale přesto ho tady píši. V knize Bílé noci, píše Menachem Wolfovič Begin ( spoluvězeň mého otce v Gulagu v republice Komi, Pečora ) v roce 1957 asi takovéto zamyšlení. Není to doslova – „Nedovedu si představit, že by se v čele SSSR měl objevit někdo kdo by chtěl vrátit SSSR do takového stavu jak to zamýšlel Lenin.( Stalo se to – Gorbačov vyzýval v Perestrojce k návratu, k pravému Leninovi. ) NKVD ( později KGB ) a Armáda jsou nepřátelé. A nebezpečné je, že jsou to nepřátelé, kteří mají zbraně. Jsou ozbrojeni.“ Podle Begina, a jeho osobní zkušenosti z válečných let, hrozil ozbrojený střet. To se nestalo.

KGB se teda vysmívalo vojákům. Těm, kteří prostě režim KGB neměli rádi. Nic jiného nemohli. Pád SSSR a světového komunismu byl v rukou právě vojáků – Tří sester. A s tím nemohli z KGB nic dělat. Mohli se chystat na období potom. A to také udělali. A nachystali si „odborníky“ dnes jim říkáme „oligarchové“. I Pionýři – dobyvatelé Západu to prý jsou. No uvidíme. Zkouší to dál zápasit s demokratickým světem. Jinak a jinými metodami než v době SSSR a světového komunismu. Pád SSSR a světového komunismu – strategický úkol vojáků zastavit nemohli. Ať se jim – ale i všem vojákům, třeba nám, vojákům z US Marine, posmívali sebevíc. A i tu hru kterou rozehráli po pádu SSSR určitě prohrají.

A k tomu úplně na závěr další důkaz než skončím s pasáží Armjani – Arméni. Důkaz o tom, že šlo o koordinovaný proces všude, kde se dalo. Určitě jste slyšeli o světové značce ve světě módy „Armani“. Je to italská značka módy. Založil ji módní návrhář jménem Giorgio Armani. Girorgio je arménsky Gevorg a anglicky George, česky Jiří. Měl tedy stejné křestní jméno jako britští králové, můj švagr Uher-Magyar a jako dva výše jmenovaní představitelé Arménské církve – Gevorg V a Gevorg VI. Armani založil společnost v roce 1975. To je i 1972, po našem. A to jsem do Itálie za svými spolužáky ze školy v Moskvě přicestoval já. Do Milano – Mlynář – Müller a Meyer – Megrit Mohorit. A do Brescia – Basilly – Vasil. Tedy do Lombardie. M.L.B. – základní klíč celé Operace Benjamin ( nebo snad „Operace B“ jenom ?) Jako moje přítelkyně v Moskvě Lombardelli a jako Lombard Street v Londýně, nedaleko Bartholomew Street, kde stával kostel svatého Bartoloměje. Lombard Street s kavárnou Lloyd a znameními na domech. Ale to už tu všechno bylo. Jenom to připomínám. To by vám určitě bylo málo pro hledání spojení Armani s Armény a vším co bylo výše uvedeno. Giorgio Armani se narodil v provincii Emilia Romagna. Vy už víte dobře, že můj otec a já jsme Emilio Romagna. A narodil se dne 11. července roku 1934. 11. července, jako se narodil otec mojí manželky Miroslav Svoboda v Plzni. Tedy můj “ father“ je místo narození Armani a můj “ father in law “ je datum narození Armani. Ale aby to byl dokonalá pravda, tak se 11. července narodila i Olga Havlová. A minus dva je 09.07. a to se narodil první manžel mojí matky Florián, výše zmiňovaný. A vy víte, že 11.07. je i 07.11. a to byla Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku. A také víte, že 11.07. je naším pravopisem i 17.07. Datum vyvraždění carské rodiny v Jekatěrinburgu v roce 1918 a datum mojí svatby v roce 1976. A datum prvního letu neviditelného letadla – bombardéru B – 2 SPIRIT v USA v roce 1989 . Letadlo je vyráběno společností Grumman – a tak se jmenuje rodina příbuzných mojí babičky z Horních Počapel – Groman. Bratranec z této strany – z druhého kolena se jmenoval Kamil ( jako Camillo Cinefuegos který také osvobozoval Santa Clara s EL CHE na ostrově Kuba ) – Wasil tedy po našem. 17.07. 1989 je i datum slavného vystoupení Miloše Jak eš v Plzni v Červeném Hrádku. A konečně také už víte, že to je i 1775. Rok 1775.

Giorgio Armani nejprve začal studovat na Universitě Milano ( U.M. je i V.M.) medicínu. Jako další aktér mého příběhu Ernesto Che Guevara ( a několik dalších, důležitých lékařů, kteří přijdou na řadu v dalších příbězích ). Studia ale nedokončil a šel do italské armády. Působil ve Verona Military ( V.M.) Hospital. Tam učinil rozhodnutí věnovat se jinému oboru než medicíně. Módě. A založil postupně “ Emporio Armani „. Impérium Armani.

Fotografie z Prahy, v souvislosti s Operací Benjamin – nebo Operací B.

Fotografie číslo 1.

Na fotografii vidíte náměstí Republiky na Novém Městě. Konkrétně Kostel, klášter a budovu kasáren Jiřího z Poděbrad, kde dnes sídlí Palladium – obchodní centrum. Začneme v dávné historii. Již na přelomu 12. a 13. století zde existoval románský kostel svatého Benedikta – Ben. Později zde byl vybudován, a pokračuji slovy z Wikipedia. „Nejdříve zde byl roku 1630 založen klášter kapucínů Gerhardem z Questenberka, poté 1636 – 1653 Melicharem Mayerem poté i kostel. Původně stál klášter vlevo od kostela, kde byl zrušen 1795 a roku 1833  pro konvent postavena novostavba kláštera na pravé straně kostela. O rok později ve staré budově kláštera, sloužící tehdy už jako kasárna, napsal Josef Kajetán Tyl text zpěvohry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, včetně budoucí české hymny Kde domov můj. Stará klášterní budova byla zbořena a 1860 nahrazena novostavbou, částečně zachovanou (fasáda) v rámci nákupního centra Palladium.“

Kostel postavil Melichar Mayer. Tedy Melichar jako jeden ze Tří králů a Mayer jako já a můj otec a také vlastně Mlynář Zdeněk, původně Müller. Tyl vedle v kasárnách napsal Fidlovačku – to jsou ti co hrají na Housle – Violu. A také se to jmenuje Žádný hněv a žádná rvačka. A tak se také stalo v letech 1989 – 1991. Žádná rvačka a ani žádný hněv. SSSR a světový komunismus padl poměrně v klidu. Tak jak bylo předpovězeno. A naplánováno. Proč to stále mohu tvrdit?

Pojďme si říct víc k náměstí Republiky. Stojí na něm kasárna, se stejným jménem jako kasárna kde jsem sloužil já v Litoměřicích – Jiřího z Poděbrad. V těch pražských sloužil celá dlouhá léta ( 70 léta ) jako velitel a později jako náčelník Pražské vojenské posádky generál Stěpan Bunzák z Volové/ Mezihoří. Ten, který byl před válkou rotmistrem československé armády ( ČSA ) a odvedl mého otce do SSSR v říjnu 1939, přes hraniční Toruň u nich okrese. Naproti budově kasáren stojí Palác Kotva, kde sídlily Vojenské stavby V.S. – moje mateřská firma. U které jsem se učil na Strahově – v útrobách Strahovského stadiónu Sokolů a pak v ulici Mezihoří, pod Plynojemem u Palmovky. Sídlo učňovského střediska – U.S. bylo v Horních Počernicích. Kde sloužil můj otec u Silničního vojska. U založení silničního vojska – S.V. v šedesátých letech sloužil ve vedoucí funkci právě generál Bunzák. On tam přivedl mého otce od VS – V.S. Vnitřní stráže ministerstva vnitra. Vedle Paláce Kotva byl přistavěn moderní Palác – Palác Kotva obchodní dům. A tak tam stojí vedle sebe dvě Kotvy dodnes. A vedle toho nového je ulice Jakubská. Jen stručně – Jakub, Jakovlev, Yakov, Jakov, Kuba, James, Jacqueline Lee, Santiago, Iago, Diego atd. A od obou Paláců vede ulice Revoluční -REVOLUČNÍ – zvýrazňuji. Na jejím konci, tedy na druhém konci od místa kde je Palác Kotva, stojí Palác Merkur. Velmi důležité jméno v příběhu. A také proto je důležité, že tam měl počátkem šedesátých let svatbu jeden z mých dvou bývalých bratrů – dvojčat svatbu. Svatbu s Věra Medal – V.M. V prvním patře, v kavárně Vltava. V.M. byla z Horních Počapel, stejně jako moje matka a prarodiče a další v mém příběhu nositelé důležitých příjmení. Ten Palác patřil pak dlouhá léta ČSA. Což jsou i Československé aerolinie, ale i Československá armáda. Hned vedle budovy Pražské posádky a sídla generála Bunzáka ( dnes Palladium ) a naproti Jakubské ulici a tedy i Palácům Kotva – oběma, je ulice Truhlářská. Truhláři stejně jako tesaři a lesní dělníci používají pily. A pila je, jak už víte, atributem Apoštola Simona Horlivce. Výše popsaného. Aby to všechno byla pravda, tak v Truhlářské ulici žil – nevím jak dlouho, ani od kdy do kdy, ale vím, že ano -říkal mi to osobně, Zdeněk Mlynář – původně Müller. Ten, který studoval s Michailem Gorbačovem v Moskvě. A který se po revoluci v roce 1989 vrátil do Prahy z Innsbrucku, kde působil jako profesor na universitě. Z toho Innsbrucku, kde byl asi dva měsíce vězněn Otmar Reidl, jediný účastník Operace Benjamin, osobně vybraný generálem Palečkem. Byl zajištěn rakouským četnictvem po seskoku dne 16. dubna 1941 u obce Landeck u Innsbrucku. Pak byl propuštěn a odcestoval do Zlína a pracoval po zbytek války u firmy Baťa v Trhových Svinech ( rodišti Emila Háchy ). Že nic z toho není náhoda dokazuje to, že moje matka, rodem z Horních Počapel, poté co jsem se oženil s Vlasta Svoboda – V.S., se odstěhovala, a žila stále ve stejné ulici – Antonína Sochora. Tentokrát ale číslo 34. Nahoře u kina OKO. V přízemí domu, kde naproti ní, žila Rita Klímová se synem Vladimírem Mlynářem. V.M. Rita Klímová – Mlynářová rozená Budínová a syn Zdeňka Mlynáře ( Müller ). Jednou jsem je tam potkal.

Proč Innsbruck ? Co spojovalo Otmar Reidl Operace Benjamin, voják výsadkář, z Kroměříže se Zdeněk Mlynář/Müller ? Otmara Reidla vybral pro tento úkol Paleček. Karel Paleček po Druhé světové válce velitel výsadkového vojska v československé armádě. Mlynář se stal po emigraci, po podpisu Charty 77, profesorem v Innsbrucku. Universita Insbruck je také U.I. – V.I. – Vasil a Ivan a Václav a Ivan a také Ion a Vasile. Je v Tyrolsku. Tyr…A co je nejdůležitější? Používá univerzitní regálie University z Olomouce. Ta byla totiž “ Vídní „po revolučních letech 1848 postupně rušena a v roce 1860 byla zrušena úplně. A její regálie se přestěhovaly do Innsbrucku. Jsou to tři akademická žezla ze 16. století – medicíny, teologie a práv. A s nimi akademický řetěz rektora University Olomouc, který sloužil a dále slouží nyní, jako řetěz rektora innsbrucké univerzity medicíny. Tedy dvě regálie užívá innsbrucká medicína. V roce 1946 byla Universita v Olomouci pojmenována Universita Palackého ( připomínám Kroměřížský sněm, za účasti Palackého a Frankfurtský sněm bez účasti českých zástupců, na zásah Palackého) Připomínám – Kroměříž – Otmar Reidl a Ludvík Svoboda a Miloš Forman ( z domova s Havlem a Mašíny v Poděbradech ) zde natáčí Amadea ( W.A.M) a Frankfurt můj bratranec Karel Gebelt a císařská katedrála svatého Apoštola Bartoloměje a letiště Hahn. A Palackého náměstí a most na cestě Alberta Einstein mezi Praha 5 a Praha 2. A cestu bombardérů při bombardování Prahy v roce 1945. To vše už tu bylo podrobně popsáno.

Nové regálie vytvořil pro Palackého Univerzitu Aljo Beran A.B.. Moje babička ve Volové byla Baran Anna – A.B.. A manžel sestry mojí matky Alena/Alice Baraniková A.B., byl Baranikov Antonín A.B.. Dále dům u jednorožce, na Staroměstském náměstí v Praze, kde se scházela společnost za přítomnosti Alberta Einsteina, má na fasádě vyobrazeného jednorožce – Berana. Dodnes. A skupina kapitána Otiska z Londýna byla Wolfram – Wolf je vlk a Ram je Beran.

Regálie tedy připadly Univerzitě v Innsbrucku. Že to nebyla náhoda potvrzuje to, že moje učitelkou ruštiny a jedné lekce francouzštiny – popisoval jsem dříve, že se nikdo jiný nepřihlásil a tak byla výuka francouzštiny zrušena, se jmenovala Regálová. Regálie – Regálová. A to na škole na Strossmayerově náměstí, pár metrů od domu, kde žila moje matka v Antonína Sochora číslo 34 a kde také žila Rita Klímová – Mlynářová – Budínová, se synem Vladimírem Mlynářem – rodina Zdenka Mlynáře – Müllera. Stejné jméno jako tvůrce Krtečka – anglicky MOLE. Atd. atd. atd.

Pro připomenutí. Po 17. listopadu 1989 jsem dělal přesně stejnou funkci v KSČ, jakou dělal v roce 1968 Zdeněk Mlynář. Všimněte si 1968 a 1989. Stejné. Že ?

Zpět k fotografii. Na fotografii jsou vidět dvě sochy – ve výklenku u vstupu na půdu kostela. Wikipedia nám říká, že „Do výklenků zdi do náměstí byly ve 30. letech 19. století druhotně umístěny sochy sv. Františka Serafinského a Jana Nepomuckého ( 1741 ). Sochy sv. Františka a obou andělů jsou datovány chronogramem 1708, snad z dílny Františka Preisse, tvořily původně sousoší na Karlově mostě, nahrazené novějším dílem se stejným tématem.“ Co je tady zajímavé pro můj příběh? Preiss se jmenovala Anna, manželka Vincenta Gebelt a matka Karla Gebelt, mého děda a otce mojí matky Ludmily a jejích sourozenců Karla a Alena/Alice. V Horních Počaplech.

Fotografie číslo 2.

Na té je zachycen roh kláštera kapucínů z ulice Na Poříčí. Vzadu jsou napravo, na fotce vidět oba Paláce Kotva. Ale to už tu bylo. Fotil jsem to kvůli tomu co je na budově kláštera kapucínů ( klášter je Monastir – Monasterio – naší azbuko – latinkou anagram Mohorita ) za cedulky. Jedna je s názvem ulice Na Poříčí. Na poříčí žili v Horních Počaplech rodiče mojí matky i matka se svými sourozenci. Hned u Labe. Na poříčí žili sourozenci otce v Mežhorje/Mezihoří/Volové. Ulice Naberežnaja, hned u řeky jménem Řeka – Rika. Byl jsem tam. Ale také víte, že naší azbuko – latinkou je Na Poříčí – N.P. a to je i s ruským N – H – H.P. – Horní Počaply a Horní Počernice. A kromě toho, že se v Horních Počaplech na poříčí narodila matka a že v Horních Počernicích sloužil u silničního vojska můj otec tak i v Horních Počaplech byl vojenský útvar Silničního vojska. U elektrárny. A úplně na závěr ? No to je přece číslo popisné kláštera – 1077. A to je jak 17.07. tak i 11.07. ale taky 10.11. a tak i 11.01. – nejvýznamnější data mého příběhu. A hlavně je to i 1775 – rok založení US Army a zahájení výroby Turrón ve firmě Vincenta v Agramonte, Catalunya, Španělsko. A orinetační číslo, číslo 1. Dále uvedu. Na cedulce je také uvedeno, že dům a ulice se nachází na Novém Městě Praha 1. A číslo jedna – 1 jak víme je i 7. A také víme, že Nové Město je dost široký pojem. Například Praha 2 je také Nové Město. Ale že to je součástí příběhu dokazuje to, že moji dva bývalý nevlastní bratři – dvojčata, absolvovali Vojenské učiliště v Novém Městě. To bylo tedy, přesně řečeno, Nové Mesto nad Váhom, ale Nové Město to bylo. V okrese Trenčín – Tre – Tree – Toronto – Torino atd. A na závěr? Nové Město byl i Novomeský. Laco Novomeský, slovenský politik, básník, novinář a spisovatel a spolupracovník Augustýna Husáka. Laco je L.C. – EL CHE. Narodil se v Budapešti Maďarsko. B.M. Byl Slovák ale i Magyar podle místa narození. A jeho matka se jmenovala za svobodna PŘÍKOPOVÁ. A ulice Na Příkopě vede také na náměstí Republiky. Stejně jako Na Poříčí. Novomeského otec byl Samuel – anagram Wasil – a byl KREJČÍ. Absolvoval učitelský institut v Modre – a čí je modrá barva víme. Organizoval ve Španělské občanské válce Mezinárodní brigády a sám se tam osobně stal svědkem v roce 1936. Byl na kongresu ve Valencii, Barceloně a Madridu – V/B. M. Pochopitelně byl na straně Republikánů, jako náš soused z domu v Antonína Sochora generál Modesto Juan. Proti Vasile Marine a Ion Motta, dobrovolníkům kteří přijeli z Rumunska na pomoc generálu Frankovi. A 13. ledna 1936 padli u Mojadahonda u Madridu. Ale to už tu bylo mnohokrát a mnohokrát.

Do obce Klamoš kam jsem odešel z Prahy po roce 1990 vede cesta z Chlumce nad Cidlinou zase přes Nové Město ( nad Cidlinou ). A vy už víte že Klemeš se jmenoval výsadkář ze Západu, který byl z Čadca, kde seskočil můj otec výsadkář z Východu. A aby to bylo úplně všechno pravda, tak je v Čadci kostel svatého Bartoloměje. O tom a dalších kostelech svatého Bartoloměje Apoštola, ale více v příštím díle.

Fotografie 3 a 4.

Obě fotografie jsou z druhého rohu kláštera kapucínů. A je na nich číslo popisné 2111 a číslo orientační 1a. Číslo 2111 je zase rok 1775. A 1a ? Když k němu přidáme to číslo orientační z druhého rohu – 1, tak nám z toho vyjde příklad z počtů. 1 a 1. A to jsou dohromady 2. DVOJKA. Organizuje DVOJKA. A ta symbolika kříže na tabulce Klášter kapucínů připomíná kotvu. Navy – Marine – Armada.

Fotografie číslo 5.

To už je fotografie ze samotného vstupu do kostela Svatého Josefa a kapucínů. Je na ní Apoštol Svatý Juda Tadeáš. Podle Wikipedia je toto jeho nerozšířenější vyobrazení. V pravé ruce drží takzvaný mandylion, nebo štít s vyobrazením Kristovi hlavy. A v levé ruce drží kyj. Pro náš příběh je důležité to, že štít je v řečtině Hoplon a tam ho drží Hoplit – Tedy H.P. a L.N. a H.P. a L.T. – Horní Počaply nebo Horní Počernice a Louny L.N. nebo Niederland – podzemí – N.L. V okrese Louny žila sestra matky Alena s rodinou, když tam byl po Okupaci v roce 1968 převelen její manžel Antonín Baranikov ( odtud se stěhovali do Mladé Boleslavi – M.B. V okrese Louny v roce 1945 seskočil výsadek Kozina v jehož čele stál Vasil Kiš. V okrese Louny se také narodil Miroslav Štěpán. Hoplit je H.P. a L.T. – Tedy zase Horní Počernice a Horní Počaply a Litoměřice. Kde sloužili v kasárnách Jiřího z Poděbrad moji dva bývalý nevlastní bratři – dvojčata a kde jsem byl na základní vojenské službě i já. Celé dva roky. A vy víte, že v Poděbradech v internátu spolu byli Václav Havel, Miloš forman a bratři Mašínové.

Cvičení Štít Varšavské Smlouvy – V.S. také probíhalo v době kdy jsem byl na vojenském cvičení v Karlových Varech. Popsáno podrobně dříve. I včetně informací o atomových zbraních na československém území.

Štít je také součást obce Klamoš, kam jsem se odstěhoval v polovině devadesátých let. Klemeš byl (později generál) parašutista z Londýna, spojař, který byl z Čadce. A na území okresu Čadca seskočil zase můj otec z Východu.

Juda Tadeáš drží v levé ruce kyj. V pražské čtvrti Kyje stojí druhý kostel Svatého Bartoloměje. Jeden je v Bartolomějské ulici na Novém Městě a DRUHÝ – starší je ve čtvrti Kyje. Jsou v Praze tedy DVA.Bude o něm řeč v příštím Díle III. věnovaném právě Apoštolu Bartoloměji.

Když projdeme kolem Apoštola Svatého Judy Tadeáš do vnitřku kostela tak tam můžeme vidět oltář, kde na jednom křídle je vyobrazen Svatý Antonín Paduánský. A právě tomuto svatému je zasvěcen kostel u naší školy, na Strossmayerově náměstí v Praze 7, Holešovicích – Bubnech ve Spartanburgu, jak říkám já. Uvnitř kostela Svatého Josefa a kapucínů je také oltář Svatého Fideliuse ( Fidela ) ze Sigmaringen -řádovému světci kapucínů. S malou úpravou, což smíme, je to siegmarinen – Sieg Marinen. Vítězství Marines.

Dále se na Wikipedia dozvíme, že „Varhany přepracoval varhanář Schiffner roku 1880. “ Jméno Schiffner je možné přeložit do češtiny jako Lodník.

Dozvíme se i to , že v kostele je umísťován Betlém “ V kostele je během vánočních svátků vystavován betlém, který je dílem řezbáře Josefa Chocholy (1866–1918) a jeho synů Josefa, Adolfa a Václava. Josef Chochola pocházel z Příbrami a později se přestěhoval na Smíchov.“ Chochol je název pro Ukrajince. A mým spolupracovníkem na ÚV SSM byl bývalý pracovník armádní redakce československého rozhlasu Chocholouš Ivan – CH.I. – CH.L. EL CHE.

A nakonec, se dozvíme, že v kostele jsou také hroby “ hrobka Jana Václava Bílka z Bílenberka (1675) s manželkou a čtyřmi dětmi; mramorový náhrobek se sarkofágem generála Maxmiliána Browna (†1757), který byl zraněn a zemřel při pruském obléhání Prahy; v dlažbě chrámu je vsazena pamětní deska Václava Leopolda Hraběte Radeckého z Radče, (†1781), strýce slavného vojevůdce, pohřbeného v kryptě.“ Samo jméno Bílek z Bílenberka je o bílé a to dvakrát -Alba je bílá barva například. Ale podstatné je druhé jméno generál Brown. Generál Braun byl v čele organizace Rada tří, která spolupracovala s mým otcem. A je také uveden na seznamu mého otce, který mám v držení. Jako spolupracovníka skupiny ARAP , neboli 1. slovenského partyzánského oddílu. A jeho iniciály jsou M.B. Zemřel v roce 1757 – což je i rok 1775. Dalším pohřbeným je Václav Leopold – V.L. jako Vasil/Václav a Ludmila. Ten byl strýcem jednoho z mála českých vojenských maršálů maršála Radeckého.

Žádné náhody. Vše šlo podle plánu.

Další významný kostel zasvěcený Judovi a Simonovi je na rohu Dušní ( to je od Duch ) a ulice U Milosrdných ( V.M ) která přechází do Anežské ulice. Také tomuto kostelu a místu s klášterem svaté Anežky -Klarisky bude věnován jeden z dalších Dílů. S fotografiemi.

Fotografie číslo 2.

Fotografie číslo 3.

Fotografie číslo 4.

Fotografie číslo 5.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *