Díl I. Stručný popis cesty lidstva do 21. století. (Veřejná pracovní verze).

155 zobrazení
TiskTisk

V těchto několika příštích Dílech se budu věnovat dalším způsobům při ovlivňování vývoje světa. Nejde o historické natož filosofické názory a úvahy. Jde o zcela pragmatickou ukázku, jak si mohou všichni zainteresovaní rozumět. Aniž by přitom nějakým odhalitelným způsobem spolupracovali. To znamená, že vědí co dělají oni a co dělá druhá, či třetí a další strana, vzájemně. Spojuje je při tom pouze pochopení o nezbytném společném postupu, i když jsou nepřáteli. A i když ví, že z hlediska historického jsou to právě oni, kdo musí zastávat takové pozice, jaké zastávají, protože je to v danou chvíli třeba. Co bylo asi hlavní motivací volby takovéto velmi originální metody ” spolupráce “? Vůle přežít a zachovat lidstvo především. A ostatní už stačilo jenom sledovat a upravovat a při tom spolupracovat. Určitě to bylo to nejjednodušší a lidským okem každého jednotlivce viditelné zkracování vzdáleností, zmenšování světa, možnost migrace jakéhokoliv druhu a její nárůst, postupné a stále rychlejší zavádění výsledků vědy do běžného života lidí, používání nových materiálů a technologických postupů při jejich zpracování i dobývání. Zkrátka a dobře i to co známe ze základní školy – písmo, vzdělanost, vědy, knihy, knihtisk, mapy, dopravní prostředky, objevy nových světů – tedy trhů, vodní síla, pára, stroje, elektřina, dálkové spojení, dorozumívání a zjednodušení přepravy a dopravy lidí zvířat i surovin a materiálů. A k tomu ” nezbytné ” válčení. Od šarvátek, k bitvám a válkám mezi celými národy a státy a říšemi. A armády a jejich vůdcové, všeho toho o čem jsem psal uměli využít a válčení umělo zase zpětně celou tu škálu vyjmenovaných technických oblastí života lidstva v různé míře a v různé době různě, obohatit. I při stále větších a větších obětech na lidských životech. A tak se to stále a stále ve spirále opakovalo.

V této části popíšu jak se vyvíjely válečné události ve světě. Je to takový úvod k dalším Dílům. Vojáci tomu při cvičeních říkají ” Úvod do situace”. Používám, pro každého dnes, veřejně dostupné informace z Wikipedia. Protože jsem sám přispěvatelem na Wikipedia, vím osobně, že je tam možné zveřejňovat pouze ověřené a a ze seriózních zdrojů získané informace. Tedy všem dostupné a dobře ověřené informace. Používám kombinaci informací z české verze, anglické verze, ruské verze, španělské a německé verze.

Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí. Násilí je ve válce použito válčícími stranami jako mocenský prostředek k prosazení politických, náboženských, ideologických, ekonomických nebo jiných cílů. Válka je opakem míru. V mezinárodní politice se jedná o extrémní nástroj prosazení cílů vojenskými prostředky a vojenskou silou. Přechodným stavem mezi vedenou válkou a mírem je příměří.”

Ve své knize O válce, pruský, vojenský teoretik Carl von Clausewitz nazývá válku „Pokračováním politiky jinými prostředky“. Válka je interakcí mezi dvěma nebo více vojenskými silami, „soubojem vůlí“.

Válka není omezena jen člověka. Například mravenci vedou masivní mezidruhové konflikty, které lze považovat za války, a tlupy šimpanzů bojují mezi sebou v kmenových válkách. Přesto archeologické nálezy naznačují, že u člověka jde o novodobý vynález.

V některých případech může dojít k eufemistickému zastírání podstaty věci a nazývání konfliktu, který bezpochyby splňuje parametry války, např. jako policejní akcezajištění bezpečnosti či udržování míru. Válku vedou dvě nebo více stran, stranou je buď stát nebo ozbrojená skupina (zejména ve vnitrostátních konfliktech – občanských válkách ). V praxi se také stává, že mezinárodní válka vyprovokuje válku občanskou či naopak.

Válka je nejčastěji definována jako konflikt doprovázený účastí a střetem vojenských sil minimálně jednoho státu nebo jedné a více ozbrojených frakcí.

Z hlediska plošného rozsahu dělíme ozbrojené konflikty na války globální (zcela výjimečné) a války lokální. Lokální války jsou běžným druhem konfliktů a zpravidla probíhají mezi dvěma státy (občanské mezi dvěma stranami konfliktu) nebo státem a malou koalicí států, nejvýše dvěma malými koalicemi. V průběhu druhé poloviny 20. století došlo k více jak dvěma stům lokálních válek.

Anglické slovo válka – war – pochází z Old English slova z 11. století -wyerre a werre, ze Starofrancouzského werre – dnes francouzského slova válka – guerre. Toto slovo pochází z původního Proto-Germanic slova “werzö” – což znamená v angličtině mixture – směsice nebo směs, nebo míchání. A anglického slova confusion, což znamená chaos a zmatek, nebo nedostatek pochopení. Tedy válka je směs nebo chaos, nepochopení jeden druhého, dalo by se říct. Ve Starosaské – Old Saxon – němčině je podobné slovo pro tyto situace – werran a v samotné němčině je to slovo – verwirren, znamenající také anglické confusion – zmatek a chaos v češtině. A vy určitě vidíte, že v jedné verzi je to slovo, které je anagramem mého jména – werzö – wazil. Vasil. Kromě toho víte, že war je i wol. Vůl – Skot – Catlet atd. A také wal. Valy – Valley – Mezihoří – Mižgirije ( dříve Volové ) – Glen – Valo.

V češtině je slovo válka odvozené od staročeského váleti – bojovat, které má pravděpodobně původ ve Středohornoněmeckém slovu – wal – bojiště. Které má původ zřejmě v indoevropském wleh – škubat, udeřit, zabíjet. Z češtiny převzato do polského walka. A zase určitě vidíte, že slovo válka je také anagramem mého jména Vasil. A zase wal – jako v předcházejícím odstavci. A slovo wleh určitě čtete dobře je hawel – Havel. Žádné náhody. Vše šlo podle plánu.

V azbuce je to slovo vojna. Toto slovo má v ruštině dvě souhlásky – V a N. V azbuce jsou to pak písmena B a H. Tedy naše známé azbuko latinka kombinace V.H. – Václav Havel anebo druhá kombinace, jen azbuka ale s písmeny, které čteme jako latinská písmena B.H. – Havlíčkův Brod. Nebo další kombinace azbuko latinka kombinace B.N. Božena Němcová – Babička nebo Granma. ( Písmeno J je původně I – tedy samohláska, proto ho vynechávám ).

Ve španělštině je to podobné slovo jako ve francouzštině – guerra. Se dvěma R tedy i dvěma L. G.R- G.L. – EL G – EL CHE. V němčině je to – krieg s jedním R – L a se dvěma CHE – i K je CHE i G je CHE. Toto Hornoněmecké slovo pochází pravděpodobně ze slova chreg ( také EL CHE ), což znamená pevnost, úsilí, spor, boj a ozbrojený konflikt. A dalším takovým hornoněmeckým slovem je slovo kraft. Staroirský brig ( také BASIL IR- LI – LEE ) s významem síla, moc a lotyšský grinums slovo pro tvrdost a přísnost. A co je důležité v kontextu s celým mým příběhem je holandské – nizozemské – NL – Niederland slovo – OORLOG. ORLOG. Ano správně tam vidíte OR na začátku – světlo – a kůže v hebrejštině – a naše známé LG – EL CHE člověk v jazyce indiánů Mapuche z jihu Chile. O.R. je Otmar Reidl, jediný účastník Operace Benjamin.

Latina je ještě jasnější. Tam je to slovo Bellum – V souhláskách je to BLLM. Základní klíč k Operaci Benjamim – B.L.M. který již dobře znáte. Například Bernard Law Montgomery, Maria Leontijevna Bočkareva, Beinn Liath Mhor ve Skotsku a Alabama – L.B.M. a Basil a Ludmila Mohorita.

V srbštině je válka slovo rat. Ano rat, jako anglicky krysa. Náhoda by to byla, kdyby se studentům a kadetům z VMI – Virginia Military Institute ( Vasil Mohorita a Ivan Mohorita a Vasile Marine a Ion Mota ) založeného 11.11. 1839 ( to je i 17.11 ) neříkalo rats – krysy. Pravděpodobně proto, že mají šedé uniformy. Legenda říká, že to vzniklo v roce 1830 když posluchači Washington College ( nyní Washington a LEE University ) a posluchači VMI měli společné vojenské cvičení. Připomínám, že jediný nositel Nobelovi ceny Míru z řad vojáků je absolvent VMI a pětihvězdičkový generál US Army George Catlett Marshall a náčelník Generálního štábu armády USA v průběhu Druhé světové války. Je to ten ministr obrany USA, který byl tvůrcem Marshallova plánu a i určitou dobu předseda Červeného kříže USA. Churchill ho nazval po Druhé světové válce, že to on byl právě “Architekt vítězství”.

Ale zpět k válkám. Nejstarší důkaz o válce je pravděpodobně Mesolithic cemetery v Jebel Sahaba, jehož stáří je pravděpodobně 14 000 let. 45 procent koster na tomto hřbitově nese znaky násilné smrti. Asi před 5 000 lety se války staly součástí života na naší planetě. Podle Conway W. Henderson bylo podle jednoho zdroje bylo od roku 3 500 před naším letopočtem až do konce 20. století celkem asi 14 500 válek. Které připravili o život 3 a půl miliardy lidí. A v těchto 5 500 letech žili lidé pouze 300 let bez válek. Jiné zdroje uvádí číslo menší asi 1 miliardu a 640 miliónů obětí. To vše samozřejmě i s obětmi hladomorů a nemocí způsobených válkami. Pro srovnání uvádí anglická Wikipedia číslo obětí infekčních chorob ve dvacátém století. Tedy jen pouze zemřelých ve XX. století na následky infekčních chorob. Toto číslo je 1 miliarda a 680 miliónů lidí.

Odhaduje se že 90 – 95 procent nám známých společenství lidí v historii válčilo a z toho některá vedla soustavné války.

Pro představu uvedu války, které byly velmi ničivé, dlouhé a měly velký dopad na život civilního obyvatelstva.

264 před naším letopočtem až 146 před naším letopočtem – Punské války.

1096 – 1291 – Křížové výpravy do Svaté země.

1223 – 1480 – Mongolská invaze do Ruska.

1337 – 1453 – Stoletá válka

1455 – 1487 – Válka růží

1494 – 1559 – Italské války

1562 – 1598 – Hugenotské války

1568 – 1648 – Osmdesátiletá válka

1585 – 1604 – Anglicko – španělská válka

1618 – 1638 – Třicetiletá válka

1639 – 1652 – Anglická občanská válka

1700 – 1772 – Severní válka

1701 – 1714 – Války o dědictví španělské

1803 – 1815 – Napoleonské války

1817 – 1864 – Kavkazská válka

1927 – 1950 – Čínská občanská válka

Tou nejdelší válkou je možné nazvat Španělskou reconquistu. Pyrenejský poloostrov napadli Maurové – Muslimové v roce 711 našeho letopočtu. V roce 718 proti nim započali katoličtí obyvatelé severu Španělska bojovat a v průběhu dalších stovek a stovek let je za neustálých bojů vytlačili v roce 1492 z poloostrova. Válka za národní osvobození ( National Liberation – N.L., nebo Liberación Nacional – L.N.) na tomto území trvala tedy přibližně 781 let.

Jen v Západní Evropě se od konce 18. století uskutečnilo 150 konfliktů a 600 bitev. Ve dvacátém století to pak byly dvě světové války s odhadem celkem asi 80 miliónů obětí na životech.

V roce 1947 Albert Einstein pronesl slavnou větu ” Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.”

Svoje místo měla po skončení Druhé světové války takzvaná ” Studená válka “. A právě to vše co popisuji na svém webu, ve svém příběhu, se odehrávalo proto, aby již žádná světová válka nebyla. Aby se to slova, varovná slova, Alberta Einsteina, který je také součástí tohoto příběhu, brala vážně. A tak se také stalo. K žádnému válečnému konfliktu nedošlo. I když proti sobě stály dva nesmiřitelné bloky. Se svým moderním a totálně smrtelným potenciálem. Takovým ,který by skutečně stačil k tomu zničit lidskou civilizaci. Právě Operace Benjamin a celá její příprava trvající desítky a možná i stovky let tomu zabránila.

Charakter válek byl od nepaměti, podle mého názoru, ekonomický. Existuje spousta teorií a různých názorů. Já jsem však přesvědčen, že hnacím motorem pro vznik válek, šarvátek, bitev a bojů, byly v naprosté většině ekonomické důvody. Získat území, s možností ho celé převzít nebo si nechat vyplácet náhrady, získat zásoby, otroky, ženy a děti jako své další bojovníky a tak získat početní převahu, která ale musí být zabezpečena. Ti všichni musí jíst a oblékat se a mít potřebné zbraně pro obranu a i další útoky. A stále dokola. To vše se odehrávalo na poměrně malých plochách – v okolí jednotlivých společenství lidí. Než se lidé naučili lépe přesouvat po mapě světa. Koňmo a s vozy, což jim umožňovalo překonávat za soustavných bojů i tisícikilometrové vzdálenosti. Nebo i na lodích – od menších až po velké poháněné lidskou silou nebo větrem. A válka od války byla ničivější a hroznější. Doprovázelo je stále větší a větší používání výdobytků vědy a techniky. Jeden zlom nastal, například, při zahájení používání střelného prachu. A rozmachem námořní plavby a s tím spojené nalezení mořských cest po celé zeměkouli. A vzniku kolonií. A koloniálních panství. S cílem dosáhnout ekonomické výhody, nad druhými státy. Ty největší byly španělské a portugalské a britské a francouzské a ruské. Ale i holandské a belgické a německé. Vznikla i pozemní koloniální panství otomanské a ruské a rakousko – uherské. A tak se staly ty ekonomicky, kulturně a sociálně vyspělejší státy vládci nad snad i těmi nejodlehlejšími místy na naší Zemi. Co zásadně změnilo takto vypadající mapu světa z 16. a 17. a 18. století ? Byl to rok 1775. II. Kontinentální kongres ve Philadelphii v Pensylvánii. Rok vzniku americké armády v čele s Georgem Washingtonem ( jeho druhá manželka byla Martha ). Tento rok vznikla jak US Army ( 14. června – 14.06. ) tak i US Navy ( 13. října – 13.10 ) a také i US Marine ( 10. listopadu – 10.11 ). Od té doby, po vítězné válce za nezávislost amerických kolonií na Velké Británii se datuje již reálné skutečné a zcela viditelné národně osvobozenecké hnutí. Proč často připomínám Holandsko a jeho “podzemní” umístění ? Protože v angličtině je název pro Národní osvobození National Liberation – Tedy N.L. – Nieder Land. Países Bajos. Po našem Holandsko nebo Nizozemí. A slovo ORLOG – válka a Amstel a Amsterdam – že L je i R, hned získávají v celém mé příběhu smysl i pro ty, kteří vše to co tady na webu píši, možná považovali za nemožné. Holanďan byl Vincenc van Gogh, na jehož den narozenin byl můj otec v Buzuluku odveden a Vincenc byl i můj praděd Geblt. S manželkou Annou Preiss. A Gogh je i GOGH, a vyslovuje se to HOCH. To už ale všechno znáte. A Ukrajina se známým trojzubcem ve znaku je Oekraïne v holandštině.

Ve španělštině je to potom Liberación Nacional – L.N. Jako zkratka pro české Louny. Které jsou také velmi důležité v mém příběhu ( výsadek Kozina v čele s Vasil Kiš a rodina sestry mojí matky Baranikov atd.) a již byla ještě bude o nich řeč.

Vzápětí po vzniku USA se uskutečnily významné revoluční akty ve Francii. Ale nemohli být revolučně důsledně, protože se nedotýkali kolonií. Francie se potom zase propadla do válečného období hrůzných napoleonských válek. Kde se jasně vyzkoušelo, že vítezství nad celým světem a jeho ovládnutí silou a vojenskou mocí není možné. Ze skoro půlmiliónové armády která se vydala na Moskvu se vrátilo snad jen na 50 000 francouzských vojáků. Příkladu Americké revoluce se ale chopili Latinskoamerické státy. Tam, v době kdy Francie chtěla ovládnout Evropu, vznikly osvobozené státy – republiky, po vzoru USA. Světová koloniální velmoc Španělsko tak přišlo o největší kolonie. A až o sto let později přišlo i ve Americko – španělské válce o Filipíny a Kubu. Philadelphia a Philipines a apoštol Philip – vždy na pátém 5 – místě v seznamech Apoštolů. A Kuba – Jakub – na seznamu apoštolů jsou dva – 2 – jménem Jakub, jakov, James,Santiago atd. Kuba – Cuba – která se stala významnou součástí dalšího procesu vytváření nového světového řádu. Ostatní kolonie si však “musely” počkat, až do 20. století. Teprve ty dvě největší a nejhrůznější války v dějinách lidstva, doprovázené řadou menších válek a občanských válek zcela a definitivně a podle mého názoru konečně upravily mapu světa do dnes nám známé podoby. Zmizely kolonie ( až na některé výjimky ) a Národní Osvobození – National Liberation – N.L. se tak stalo v naprosté většině světa realitou. Posledním rozdělením světa, a poslední koloniální mocností, které v důsledku tohoto chystaného nového světového řádu zůstalo, byla existence tak zvané světové socialistické soustavy. Komunistické státy v čele se SSSR a s celou řadou satelitů po celém světě. A k tomu právě byla určena Operace Benjamin. O.B. lépe řečeno, protože její součástí bylo více počátečních písmen B, jak v dalších pokračováních tohoto úvodu uvidíte.

Války které probíhaly koncem 20.století, po pádu SSSR a probíhají ještě dnes jsou spojeny s existencí bývalého SSSR a jeho nástupce Ruska, který se po odchodu Borise Jelcina stále více a více k historii SSSR hlásí. Byla to agrese proti Gruzii. A je to v současné době agrese proti Ukrajině na ukrajinském území a anexe Krymu. Byla to největší válka od Druhé světové války v Evropě – válka v Jugoslávii . A jsou to dodnes přetrvávající válečné konflikty, nebo občanské války ve spojeneckých zemích SSSR – Irák, Libye, Jemen, Etiopie a Somálsko a ve zvláštní pozici i Afghánistán. Tam kde se, podle mého názoru, po rozpadu SSSR zachovali zbytky spojení se strukturami sovětských tajných služeb.

Co tedy bylo smyslem spolupráce těžko veřejně viditelných a proto také těžko zaznamenatelných struktur od toho roku 1775 ? To je důležité napsat nyní – tento proces byl ovlivňován a veden tak, aby se zachovalo lidstvo na planetě Zemi. A aby lidé žili stále lépe a lépe. A to všude. Nejen v nějakých “vybraných” zemích, které využívaly a zneužívaly svoji sílu proti slabším. Jak národům jako celkům tak i lidským bytostem jako jednotlivcům. Zmizelo otroctví jako systém i když nevymizelo úplně. Zmizel i politický rasismus jako systém i když rasismus mezi lidmi stále přetrvává. Zmizel politický šovinismus i když mezi lidmi stále přetrvává. Zmizela možnost, jak by si větší a silnější země podmanila menší a slabší země. Vznikly úplně nové vojenskopolitické pakty a ekonomická společenství. Mezinárodní spolupráce v oblasti ekonomiky dosáhla nevídaných rozměrů. A stále je o čem jednat a co zlepšovat. A tak se stále o něčem jedná a něco se vylepšuje v mezinárodní spolupráci mezi jednotlivými státy i mezi jednotlivými ekonomickými celky. Ale při všech problémech, které přetrvávají si v naprosté většině zemí světa vládnou lidé sami. Že to není vždycky na potřebné úrovni? Ano, to je pravda, ale s tím se už musí vypořádat sami. Doma.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *