To jsem poznal na vlastní kůži kolik tady měl přátel, Francois Mitterand.A ostatní západoevropští socialisté a komunisté, ať už se nazývali jakkoliv. Problém je totiž v tom, že v plánu Tří sester, nebylo socialismus vylepšovat, ale ukončit ho. A to ti pravověrní komunisté a socialisté nechtěli přijmout.Byli jak šílení. Celé to tažení proti mně bylo tažení zleva. A žádná politická pravice tady nebyla. Jen KGB organizovaná výroba nových elit. Jim oddaných a sloužících. Takže jsem jim byl zcela napospas. A jsem dodnes. A mají pravdu a jsem na to hrdý.Jejich Sovětský svaz musel padnout. To nebyla žádná bitva ideologií. To byla bitva demokracie s nefungujícím kolosem. Který když byl v totální válce, tak se vypnul k nevídaným hospodářským výsledkům. Jaká koliv, sebemenší demokratická změna tento systém okamžitě destruovala.Ukazovala na jeho ekonomickou nesmyslnost.
A tito lidé – západoevropší socialisté a komunisté měli Sovětský svaz za svoji soukromou dojnou krávu. Platila jim sekretariáty noviny volební kampaně dovolené a místa na tribunách, zahraniční cesty léčení, studia.. Prostě byl to klan zcela oddaný Sovětskému svazu a to ne zadarmo.Platili to i další soc.země. Proto ta hysterie.Takže velký kulový politika. Prachy a prachy a zase jenom prachy. A jejich členové – poctiví levičáci, dřeli do úmoru v komunále a snažili se skutečně něco pro své okolí, svá města místa udělat. Byli to hlavně bývalí odbojáři z WWII. Ti tvořili ve Francii a Itálii, základ voličské základny těchto partají.A díky těm obrovským obětem, které přinesli oni osobně i sovětský lid v této válce, k nim měli i spoluobčané, hlubokou úctu. A nebyli sami. Prostě po válce to tak bylo…Ještě v šedesátých letech měli v Izraeli v kibucech v jídelnách obrazy Stalina v nadživotní velikosti. A sovětský způsob života byl vzorem pro mnohé z nich. Takže ten respekt byl obecně přijatou tendencí po válce. a pomalu se samozřejmě měnila jeho míra. Jak šel čas a ukazovalo se co SSSR skutečně je. Nebo spíše co není. A ,teď pozor!!! Že nikdy ničím jiným, než je být nemůže. Žalářem národů. Nedemokratický systém, neefektivní a neekonomický systém. A proto musel padnout. Svět ho k ničemu nepotřeboval. A moudří lidé tam žijící to věděli. Byli to potomci obětí občanské války, čistek, hladomorů,zbytečných válečných obětí,Gulagů a vůbec celého toho nesmyslného systému. Ti ten systém prostě pomalu a pomaloučku nahlodávali ,až ho skolili úplně. Samozřejmě,že za významné pomoci a tlaku zvenčí. A takové “ malé“ drobnosti. Úcty a obdivu k USA. Takovému tomu.“ co to tam za těch stopadesát let provedli“.? To my máme všechno a žijeme pořád v minulosti.“ Čím to asi bude??? Byli to hlavně vojáci. V naprosté většině, a to podtrhuji v naprosté většině pocházející z těch nejchudších vrstev!!! Stejně jako jejich maršálové, kteří zahajovali kariéru za Cara Nikolaje!!! Před revolucí v roce 1917! Z deseti dětí, z rolnické rodiny,z rodiny dělníků.Žádné elity jako KGB!!! Vzdělání dostali na vojenských školách. A mezi nimi se od revoluce rodilo a nakonec urodilo to čeho, jsme byli svědky v letech 1989 – 1991. Oni prostě ten režim nechtěli a nikdy nepřijali za svůj. A nějaké ideologie??? Ti je nezajímali??? Takže žádný Kocáb, Klaus,Zeman,Žantovský, Hanzel,Milota,Pithart a kdovíkdo ještě se tady hlásí k velkému činu. Houby s octem!!! Od revoluce v roce 1917, která se nedala zastavit, na tom pracovali. O tom jak, v praktické rovině píšu na webu. Bílí Rusové,vojáci, kteří jasně přijali Spojeneckého vrchního velitel „Ike“ Dwight Eisenhovera za svého velitele. A když se stal presidentem, tak to ještě jejich vztah k němu a k USA znásobilo.
A teď už snad s odstupem času si můžete rozšifrovat ten prostý název Leninovi knihy “ Krok vřed, dva kroky vzad“. Obsah je prostě jaký je. Ale ten název – věděl dobře co se bude dít – a že revoluce j- krok vpřed ,bude vlastně dvěma kroky vzad. A taky byla po tom co za oběti museli národy Ruska přinést…Aby byl svět úplně ,ale zcela a diametrálně odlišný za sto let po revoluci. Na hřbitovech píšou vojákům, „Padli, abychom žili“. Tak to je . Nic z toho co mají lidé dnes k dispozici by nebylo, kdyby dvacáté století neproběhlo, tak jak proběhlo. My už můžeme říct jenom úctu a čest, všem kteří se toho zúčastnili a přinesli pro náš dnešek tu obět největší. Svůj život. Přímo v boji,válce, v disentu, podzemí, odboji a nebo nepřímo…Jako rodinní příslušníci, poznamenaní těmito ztrátami. A když na to budete nahlížet tímto pohledem, tak vás bude o to víc mrzet a vadit to co se v Rusku děje právě teď. Že se tam tvoří nová carská hierarchie.Že tam jsou u moci stejné typy osobností, jako byli před revolucí. Korupce, absolutní neúcta k lidským bytostem, kriminální politika a hraní si na světovou velmoc. Kterou nejsou a nikdy nebudou, pakliže nezmění totálně svůj systém nastolený KGB, která od pádu Stalina A Beriji a díky obrovské autoritě armády, byla celá poválečná léta pod úplnou kontrolou armády. Vlastenecké a lidové armády. Ta systém zbořila. A tím také sebe. A KGB – elitářská organizace se tohoto nového systému chopila. Jak ?To je zřejmé na první pohled a i amatérovi.
DD. Četl jste už novou knihu Příběh komunisty od Miloše Jakeše? A pokud ano, zaujala Vás?
Díky, Vachutka
Dobrý den, nečetl, slyšel jsem že něco chystá.Ale ani jsem ji ještě neviděl. Podívám se na to…vše dobré!!!
Tak jsem na to kouknul. Počkám až bude za padesát nebo dvacet korun, jako Štěpánovi, Šloufovi paměti…
No, já ji dočetl tuším před týdnem. Myslím, že je tam řeč i o Vás. Knížka nebyla špatná, i hafo fotek tam bylo, ale po přečtení jsem došel k závěru, že Jakeš ( ohledně vývoje sametové revoluce ) byl v mnoha ohledech vlastně oklamán. Jinými slovy byl využit..
To byl asi rozdíl mezi námi. On nevěděl že je nástrojem pro dosažení přesně stanoveného cíle zatímco já věděl co dělám a proč to dělám.On si myslel že to co dělá je doopravdy a nejenom na čas, než přijde doba, kdy bude moci padnout SSSR světový komunismus, tak jak jsem to věděl já. Chod světa má přesně a správně řízená pravidla.Při tom jde o lidstvo jako celek a ne o jednotlivé osoby.On byl tedy vlastně klamán celý život. Protože netušil, že jeho kariéra není odvislá od něj ,ale od těch kteří tento proces řídí. Problém Českých politiků je že si myslí, že něco jsou. Nic nejsou. Kolečko v soukolí. Ale dávají se na politiku dobrovolně tak se dá říct – je to jejich problém…když vlastně nechápou do jakého vlaku nastoupili. A v tom právě byl mezi mnou a jimi, tehdy, i těmi co jsou tam teď, ten velký rozdíl.Já věděl v čem jedu a oni ne. Díky za email i za upozornění. Počkám až to bude za pár šupů a pak se na to podívám…Vše dobré vám přeji!!!
DD.
Zní to logicky. Díky za odpověď. V.
OK!!! Vše dobré vám přeji
Vasil Mohorita