Tak to bylo…

492 zobrazení
TiskTisk

Myslím, že právě teď nastal čas napsat, jak to bylo doopravdy s vaším novodobým českým a v celém postsovětském prostoru budovaným kapitalismem. To co se odehrálo v letech 1989-1991, byl dlouho a dlouho připravovaný obyčejný převrat. V přesně stanovený čas, kdy byla světová ekonomika Západu na takové úrovni, že byla schopna přijmout nevýkonné ekonomiky SSSR a jeho kolonií. S jeho obrovským a rozlehlým územím s prakticky stejným počtem obyvatel jako byl počet obyvatel v tehdejší Západní Evropě. Termín rok 1991 byl dopředu stanoven – naplánován. Převrat – jmenovaný OPERACE BENJAMIN, s jehož přípravou se začalo velmi dávno, organizovali v jeho poslední fázi v podzemí příslušníci DVOJKY. U nás DVOJKY generála Františka Moravce. Nesmíte si to plést s Vojenskou rozvědkou tehdejšího režimu a StB. Což nevylučuje, že někteří jednotlivci z těchto institucí stejně jako z dalších státních institucí byli součástí plánu OPERACE BENJAMIN. Samozřejmě že pro mnohé tady tehdy angažované v politice ať již oficiální či v disentu, bylo čitelné že se něco stane. Dnes je ale zcela jasné a jisté že nikdo z papalášů disentu a ani z papalášů tehdejší vládnoucí moci netušil kam až to, co se odehrává, nakonec směřuje. V celém tom konání jsem měl klíčovou roli já. A to od vzniku SSM na Celostátní ustavující konferenci SSM dne 11.11.1970 přes jeho faktický konec dne 11.11. 1989 zahájené Celostátní konferenci SSM, respektive dne 17.11.1989 až do neúspěchu pokusu o bolševický převrat v Moskvě dne 21. srpna 1991. Hrál jsem hlavní roli. Organizace, scénář a režie toho celého byla na profesionálech – vojácích z DVOJEK. Vím jak to celé probíhalo od začátku až do konce. To postupně zveřejňuji na mém webu a budu v tom i nadále pokračovat. Vím také na rozdíl od historiků a novinářů jak velice se liší práce vojáků DVOJEK v takové tajné operaci, která plánovitě svrhne režimy a tím svou činnost na závěr plánované operace ukončí od práce tajných služeb které se se svým agenturním zázemím a finančním zajištěním klidně „přelijí“ z jednoho režimu do druhého. To například v poraženém Německu po roce 1945 nebylo možné protože v zemi sídlila a měla všechny tyto procesy pod kontrolou vítězná Spojenecká vojska. Tady nic podobného nebylo. Tady si to prostě udělali tak, jak to přichystala KGB a ŠtB.

Tento příspěvek je jenom ukázka toho proč a jak jsme se dostali do té situace ve které dneska jsme. Na prahu WWIII. Jak se tehdy v roce 1989 a 1990 a 1991 zachovali všichni papaláši? Já jsem byl osobně “ vysazený v týlu nepřítele“ a vy kteří znáte historii třeba našich parašutistů z WWII. víte, že podstata této práce je úplná a naprostá samostatnost. Nikdo neví, kdo vás poslal, nikdo neví, kdo vás“ řídí“ a jste „spotřební materiál“. Plníte přesně a dokonale ty úkoly, které plnit máte. Ostatní se snaží zjistit kdo za vámi stojí. Ne formou výslechů jak to mohli dělat se zajatými parašutisty, ale jen formou každodenního kladení různých pastí a nástrah abyste se prozradil a oni mohli vědět „odkud vítr vane“. To se nestalo. Takovou radost jsem celé té agenturní síti KGB a ŠTB, která mě dennodenně obklopovala neudělal. To je pochopitelně velmi vytáčelo a vyvádělo z míry. A vedlo ke všem možným až neuvěřitelným úvahám. Jakou byla například ta legenda kterou vytáhli v Listopadu 1989, že jsem agent německých tajných služeb. Věděli dobře že to v Československu mezi komunisty a českými a slovenskými „Velko-vlastenci“ určitě zabere.

Pochopitelně že potom co jsem udělal to co jsem udělat měl, jsem byl chvíli středem zájmu. Nikdo nevěřil tomu, že podstata byla právě v tom česky řečeno “ sám voják v poli“ – ukrajinsky – „odin v poli voin“. (ODIN VOIN v azbuce O.B.) Pochopili to až potom co se všechny ty plánované změny uskutečnili. A všichni kteří stáli v čele revolučních a porevolučních starých i nových institucí to tak potom již velmi dobře věděli.

To ale byla doba kdy země Východní Evropy ovládla úplně nová atmosféra. Byla to doba kdy se agenti hlásili ke svým řídícím orgánům a řídící orgány hledaly svoje agenty a vznikala nová zájmová sdružení přátel a třeba i bývalých nepřátel atd. Šlo i o složité existenční otázky. Zajištění příjmů u odcházejících a zajištění funkcí a příjmů nově přicházejících.
A právě tehdy nastala ta nejlepší doba pro získávání majetku. Tehdy se „vybílily“ všechny „pokladny“. Nejenom ta komunistická a svazácká. O kterých se tehdy na objednávku hodně psalo a čas od času píše až do dneška. Především v souvislosti se mnou osobně. Všechny státní instituce, včetně vlád a ministerstev a společenské organizace Národní fronty, které měly prostředky ze státního rozpočtu a všechny státní organizace na státní rozpočet napojené začaly s těmito prostředky a různými rezervními fondy a plánovanými dotacemi i s pohledávkami státu v jiných zemích, hospodařit po svém. Prostě tehdejší miliardy a desítky miliard a možná až stamiliardy se daly do pohybu. Ukryly se tady a v zahraničí a k tomu se využívali odborníci kteří byli v minulém režimu vyškoleni právě pro tento typ transakcí. Já jsem měl ale v té době úplně jinou práci. Cílem OPERACE BENJAMIN nebylo s prominutím změnit režim v nějakém tom Československu. Cílem bylo ukončit SSSR. A jeho systém světového komunismu budovaný krok za krokem, cílevědomě po celém světě od roku 1917. A tak jsem i nadále dělal to co bylo třeba. To je na mém webu podrobně popsáno. A právě v té době se objevily informace že nejen za pučem v listopadu 1989 – zradou jak to nazval Gustáv Husák, ale i za tím “ ukrýváním prostředků“ státních – jiné tady nebyly, stojím já. A rasistická a komunistická ŠtB a KGB které si před tím nevšimly co se na ně chystá začaly, tak jak je jim to vlastní, organizovat svoji pomstu. Na mě. Začalo to samozřejmě klasikou. Drogami a jedy . Tak jak to dělaly velmi opatrně, ale dělaly i před Listopadem. A protože věděly co je mezi lidmi populární a co „zabere“, tak začaly i s tím co uměly velmi dobře – vymýšlet a roznášet všelijaké pomluvy. Že právě já jsem ten, kdo organizoval tuto Celonárodní loupež. A vy jste to prostě přijali. Potřebovali jste někoho hmatatelného kdo ty veškeré finanční prostředky ukradl. A vystačili jste si spolu s komunisty, osmašedesátníky a mnohými disidenty a historiky a kágébáky a estébáky a jejich věrnými oddanými užitečnými idioty – novináři s jednou, jedinou osobou – se mnou. Ti co tehdy loupili a i ti co neloupili měli „legendu“, jak říkají oficiální zpravodajci, jak a proč se ta „Velká loupež“ odehrála. A kdo je za ní zodpovědný a co je důležité, kdo z ní má největší finanční prospěch. Velká lež.

Po nahromadění kapitálu ze společenských prostředků – tehdy jediných velkých finančních prostředků – státních financí, si našli „odborníci“ z Východu na Západě sobě podobné. A ti jim pomáhali a vzájemně okrádali koho mohli a určitě i vzájemně jeden druhého a vybílili banky a hlavně ukázali mnoha Západním byznysmenům a podnikatelům, že krást je jednodušší než pro banku či finanční instituci poctivě den po dni pracovat. A tak se přelil celý ten „postkomunistický systém“ i do myšlení mnoha do té doby odpovědných zodpovědných byznysmenů a podnikatelů Západu. V Čechách říkáme “ hledali se až se našli“.

To vše provázel nebývalý nárůst korupce a přikrádání, protože občané si kladli otázku “ tak oni mohou a já ne“. Okolo těchto nových „postkomunistických podnikatelů komunistů i nekomunistů“ se vytvořila dobrovolná na nich závislá sdružení – mafie všeho schopných státních úředníků, policistů a politiků a novinářů ATP. Představovaných na politické scéně tak zvanými politickými stranami. A to byla vlastně celá základna nového režimu. S tím se prostě nedalo nic dělat. Určitě to mnoha lidem vadilo, ale víc bylo těch kterým to bylo jedno. To co jste si dosud přečetli se týká všech postkomunistických zemí. Ten model byl určitě velmi podobný. A tak místo toho aby se začalo s čistým stolem s budováním zcela nové demokratické společnosti, jak jsem navrhoval já, tak se začalo s vytváření zvláštního státního modelu organizovaném KGB a jejími partnery v dalších tak zvaných postsovětských zemích. Demokratických států bez jediné vládnoucí komunistické strany ale s vládnoucí KGB a jejími jednotlivými odnožemi v celé Východní Evropě. Začali se „vyrábět“ oligarchové s obrovskými majetky. S jediným cílem. Konečně porazit Západ. Pod heslem, když ne s komunistickými stranami a jejich zprofanovanými ideologiemi tak na vás vyzrajeme se silou nahromaděných ohromných majetků a s jejich pomocí ovládneme vaše fungující klasické finanční a obchodní trhy. Spolu s postupným vnášením naší „podnikatelské morálky“ do vašich více či méně staletí trvajících demokratických společností. Tak jak to s úspěchem prováděli od roku 1992 v celé postsovětské Evropě. Nenechte se zmást tím, že slyšíte politiky říkat něco co s tím co tady píšu nemá vůbec nemá nic společného. Politika je v postsovětských zemích pouhá kulisa. Rozhodující je faktická a praktická činnost jednotlivých skupin Oligarchů. A jimi vybudované a jimi ovládané vlastní zázemí a tím i vlastně celý stát.

Vaše komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *