Předehra k Finále 1982 – 1986

1 540 zobrazení
TiskTisk

Na konci studií se začalo řešit kam ,kdo půjde pracovat. V mém případě se mluvilo o tom, že bych mohl zůstat na škole a učit. To bylo něco co by se mi líbilo.Mezinárodní vztahy ,Dějiny,Světová ekonimika, to byla témata, která bych učil rád a samozřejmě i je dál studoval a dostal se tak od těch aparátnických gangů. Tak jsme to…

Čtěte dále

Začátek konce

1 482 zobrazení
TiskTisk

V roce 1977 jsem se rozhodl z již dříve popsaných důvodů odejít studovat Vysokou školu politickou ÚV KSČ. Jedním z důvodů byla neuvěřitelná situace na celé Praze 2 pod vedením tehdejšího vedoucího tajemníka J. Randáka. Zcela nepochybně byl vyslán do této pozice A. Kapkem a M. Jakešem i proto ,aby mohli pokračovat v mé likvidaci za mé nedostatečně prosovětské  chování.…

Čtěte dále

Jako vůl na porážku…

1 074 zobrazení
TiskTisk

Ano, tak to bylo mnohokrát v životě. Pravděpodobně se jim to stalo u STB  i zábavou. Nebo se snad pletu. Nikam jsem si nechodil stěžovat. Proto jsem byl vybrán, protože Holy Spirit – věděl, že se tak budu chovat. A  nebylo skutečně komu.  A kdybych šel třeba na odběr krve, jak mi jednou někdo řekl, když jsem mu to vyprávěl, tak by si zařídili ,že to…

Čtěte dále

spolupráce KGB a STB bez spisů a záznamů. Ale jiní to uměli také a líp jak se nakonec ukázalo.

1 231 zobrazení
TiskTisk

Samozřejmě, že mi další dva ( jak do Emauz) doprovázeli i na vojně v Litoměřicích. Když se ukázalo jak proběhlo šetření na ošetřovně a nastoupil plk. Simonides, objevili se na politické skupině dva nováčci základní vojenské služby- náhodou. Čerství absolventi 5 ti letého studia v Moskvě. Lomonosovovi university I. Plechatý a MGIMO V. Procházka. Na jeden rok, jak tehdy mohli studenti ,…

Čtěte dále

Po škole – poškole?

1 805 zobrazení
TiskTisk

Ano tak to bylo. Všechno to hezké a pěkné a zajímavé co jsem prožil ve škole a o čem jsem psal naposledy se stalo předmětem nenávisti Rudých tady doma. Přivezl jsem kytaru svoji přítelkyni ze zimních prázdnin a odmítl jsem vexlovat  z jedním ze sovětských lidí učitelem ze školy. To se přece nedělá, když sovětský člověk, chce dělat kšeft tak je třeba ho…

Čtěte dále

Sjednocení a škola v Moskvě

1 046 zobrazení
TiskTisk

Vzniklo sdružení organizací dětí a mládeže jehož se LSM stalo členem. Pak nastala doba úplného sjednocení do nové organizace mládeže a  my jsme  se měli všichni stát jejími novými členy. Na ustavující schůzi SSM jsem provedl další zkoušku, jak to se mnou všichni ti ,kteří to organizovali myslí. Dostali jsme k vyplnění přihlášku do SSM a já jsem jako výbor seděl u stolu přede všemi na tribuně…

Čtěte dále

Do studia “Komsomolky”

823 zobrazení
TiskTisk

Pak se začali dít věci ,kterým se mi dnes ani nechce věřit. Lidé z těch nejvýznamnějších totalitních rodin se najednou začali objevovat kolem mne. Nejsem žádný genius, ale idiot taky ne. Ve Skokovech na Táboře se objevil syn Indry z party těch nejkonzervativnějších, jako táborový  hospodář. Dcera ministra Hamerníka přijela dělat praktikanta – vedoucího tak jako já jsem to dělal. Nikdy…

Čtěte dále

1967 – 1968 devítka a přechod.

976 zobrazení
TiskTisk

V šedesátých letech se vrátil gen.S.Bunzák z Bulharska( možná jako odměnu za to Belgické Kongo  v 1961) a nastoupil do velení nově utvořeného Silničního vojska. Otec skončil svoje několika leté působení ve Varnasdorfu v Severních Čechách a nastoupil také k Silničnímu vojsku v Horních Počernicích ( pořád mi to svádí k HP Horse power čili koňská síla, což já jako automechanik znám dobře,…

Čtěte dále

Kdy to bylo jasné

963 zobrazení
TiskTisk

V tom roce, kdy jsme v létě s otcem navštívili jeho sestru a bratra v Mežhorjii ( za Československa Volové) se uskutečnila jedna významná událost. Jeden starší spolužák ze školy na “Štrosmajráku” nás několik shromáždil na nádraží Praha Bubny, odkud odjížděli transporty židů do Terezína. Vypadalo to tam pochopitelně jinak než teď. Bylo to místo pro hry jak stvořené a…

Čtěte dále

Co se dělo asi tak do 1968

832 zobrazení
TiskTisk

Moc jsme toho tehdy tak jako všichni nenacestovali. Auto jsme neměli a tak jsme se přesouvali vlakem. Občas do Horních Počapel a občas do Beskyd za otcovými známými z války. Jednou jsme byli na rodinné dovoleně na Šumavě u Čertova a Černého jezera a jednou jen s otcem , to mi bylo asi 10 u jeho sourozenců na Podkarpatské už ne…

Čtěte dále